Tajná kniha

Cestování časem fascinuje lidstvo od nepaměti. A do dnešních dní stále nikdo nedokázal, zda je to opravdu možné. I když teorie a příběhy existují. Můžete se učit u Stephena Hawkinga, který vám dokáže naservírovat několik teorií o cestování časem, nebo se inspirovat třeba u H. G. Wellse a nasednout do jeho Stroje času, případně si pustit třeba Futuramu a pomocí kryogeniky se přenést o slušnou řádku let do budoucnosti. A spousty a spousty dalších. Grégory Samak se vykašlal na Einsteinovu teorii relativity, ponechal ve šrotu Wellsův stroj času a protože zamrazování lidských bytostí mu zřejmě vyvolává silnou husí kůži, vymyslel si vlastní způsob pohybu v čase. Pohodlnější. Ideální pro knihomoly. Pomocí knih. Elias Ein je stárnoucí Žid, který pomalu zjišťuje, že se mu život nemilosrdně vytrácí mezi rukama a přitom je se svou sestrou posledním z rodu Einů. Všichni jejich příbuzní nepřežili zvěrstva druhé světové války a ani jeden z nich nemá děti. Ve svém novém domově, poklidném Brunově, však Elias objeví tajemnou místnost plnou knih. A každá z nich je takovou červí dírou, vedoucí do různých časových období. Je možné, aby stařec změnil minulost? Kdysi jsem četla jednu větu, která mi utkvěla v paměti, i když přesným zněním už si nejsem jistá. Kdybyste se mohli vrátit do minulosti, zabili byste Hitlera? Tajná kniha je variací na tuto otázku. Anotace slušná, téma zajímavé, ale osobně si myslím, že k tak vážné zápletce, která se dotýká jedné z nejděsivějších postav dějin 20. století, se zvolený styl vyprávění tak úplně nehodí. Přišel mi prostě příliš pohádkový. Nic proti pohádkám, vyrostla jsem na nich a klidně si nějakou přečtu i dnes, ale genocida a stařeček cestující časem jednoduše nefungují na sto procent. Knížku zhltnete jako malinu za jeden den, protože se čte překvapivě snadno a to i přes to, že autor míchá dohromady časoprostorové paradoxy, zákon akce a reakce, šachové partie a boží prozřetelnost. Kniha se ve Francii stala bestsellerem, takže se jedná o úspěšný debut a řekla bych, že do těchto vod přináší vcelku čerstvý vítr, přesto bych se bránila nějakým přílišně nadšeným reakcím. Tajná kniha je bezesporu příjemným čtením se silným morálním podtextem, ale styl by se dal ještě vybrousit. I když na to, že je to autorova prvotina, tak se vlastně ve finále docela povedla. A já si jdu zkontrolovat knihovnu, jestli tam nenajdu nějaký podezřelý svazek. Vždycky jsem se chtěla podívat, jak se stavěly pyramidy! --- Vlna lidí smýkala sem a tam bledým mužem, který se na řečníka díval jinak než ostatní. Byl to Elias s tváří zalitou potem. Před několika dny se rozhodl, že svůj plán nakonec přece jen uskuteční. Pravačku schoval v kapse saka a pevně svíral pistoli Luger Parabelleum 9mm, která patřila otci a kterou trpělivě vyčistil a zprovoznil ještě v Brunově. Kancléř Hitler zrychlil tempo proslovu. Byl tady, docela blízko, na dosah ruky; z Boží Prozřetelnosti na dosah ruky. Starci ztuhly rysy. Hitler na publikum působil tak mocně, že si ho určitě nikdo nevšimne. Zamířil zbraní směrem k novému říšskému kancléři. ---

Mně se tahle kniha náhodou dost líbila. Možná byla napsána poněkud jednoduše, ale četla se fakt dobře, a to už od první stránky. A hlavně ten děj a nápad je hodně zajímavý. Také se mi líbilo, jak jsou krátký kapitoly. Od knihy jsem se nemohla téměř ani odtrhnout, zvládla jsem ji přečíst nezvykle rychle. Cestování časem mě vždycky hrozně lákalo - ne proto abych něco v dějinách měnila, jsem toho názoru že nic zásadního by se chtít měnit nemělo, ale spíš toužím po životě v dřívějších dobách. Zrovna období druhé světové války mě teda nijak neláká, ale i přesto mě kniha rychle vtáhla do děje a zajímalo mě, co jak bylo dál. Také bych řekla, že je to i poučná kniha. Jen škoda že byla tak krátká.