Tajemství domu Thornů

Ja viem, je to moja vina. Predchádzajúcu knižku som čítala už dávnejšie a dej som si pamätala len matne. Takže zo začiatku som bola trošku stratená - hlavne čo sa vedľajších postáv týka. Postupne sa mi vyjasnilo, prečo sa mi knižka "Kouzla rodu Thornů" tak páčila - vtipné dialógy, neošúchaný dej, sympatické hlavné postavy. "Tajemství domu Thornů" predstavuje milú bodku za príbehom Elisabeth a Nathaniela. Bavilo ma to. Mercy pokrčila rameny. „Silas mi slíbil, že mě nezavraždí a nezakope vzadu na zahradě. Dal mi své slovo gentlemana.“ „To je podivně konkrétní,“ poznamenal Nathaniel. „Elisabeth, připomeň mi, abych nikdy nevykopával petúnie.“ Když zachytil její pohled, neslyšně vyslovil: „Higgins.“

Kniha odpovídá na otázky, které si občas kladou všichni. Co se s hlavními hrdiny stane po nějakém dobrodružství, když kniha dojde ke konci. Takže je to spíše oddechovka. Hezké rozloučení a zakončení.