Syn čarodejnice

Nejsem snílek, ale mám ráda pohádky pro dospělé. Skrz jejich metaforickou optiku příběhy, vztahy a problémy lépe vyniknou, víc mě osloví. Tato kniha je klenot. Napsaná nádherným, přitom nijak komplikovaným jazykem. Uchopila mou pozornost prvním řádkem a na konci zanechala vnímavější, ano, pravda – smutnější, ale neskonale bohatší. Miluji tajemství a tady se různými tajuplnostmi jenom hemžilo, až jsem si v jednu chvíli říkala, že to nedávám. Ale spolehla jsem na autorčino mistrovství a pevně věřila, že se klubko rozmotá, že složité zákonitosti světa pochopím. Nemýlila jsem se. Jako obvykle lze ústřední zápletku vztáhnout na naši high-tech civilizaci bez mrknutí oka – používáme síly, které nás přesahují, a pokud to děláme z chamtivosti, zničí nás. Amen, bratři a sestry. Hlavními hrdiny jsou děti, ne úplně malé, jejich věk je poměrně nejasný, za sebe tipuji něco před nástupem puberty. Zvláštní (a dokonalé) je, že se chovaly zrale, ale přitom stále působily jako děti, nikoli jako přemoudřelé parodie. Neměla jsem problém se s nimi ztotožnit. Několik překvapivých zvratů nastalo spíš v chování postav než v ději, například činy uzdraveného loupežníka mě opravdu překvapily, ale celkové vyřešení problému odpovídá mým představám. Obálka je krásná, jednoduchá a vkusná, hezky vystihuje ladění díla. Nemyslím si, že to není čtení pro děti, zhruba jako Malý princ. Děti si z ní vezmou dobrodružný příběh, dospělí hloubku a širší souvislosti. Osloví každého. Rozhodně doporučuji.

Není to vůbec jednoduchá kniha. řeší otázku vnitřního boje člověka se sebou sama. Kouzla jsou vlastně hlasy temnoty, které se snaží člověka dovést na scestí. Jde o rozpoznání hlasu soucitu a lásky, který je na druhou stranu velmi tichý. Kniha je jakousi iniciační cestou - z nesprávného chlapce se vyklube někdo, kdo překročí mnohonásobně svůj stín. Velmi doporučuji. Krom toho velmi krásně a poeticky napsané.