Symfonie ozvěn

První půlka mě nebavila, druhá už jo. Ovšem autorčinu logiku pro cestování časem nechápu. Co se smí a co se nesmí... Neberu to proto jako seriózní sci-fi, ale jako pohádku. Pak to beru. Ale i tak se mi první díl líbil víc.

Druhý díl se nesl ve stejném duchu a tempu jako ten první. Banda historiků cestuje časem. Jak je to možné? To při čtení nikoho netrápí, protože je to báječná zábava. Líbí se mi ten naprosto jedinečný odlehčený styl, nadsázka a sarkasmus. Jakoby nic nebylo bráno tak úplně vážně a ze všeho nejméně historici. Příhody jsou spíše epizodní, takže děj rychle plyne, ale celou knihou se proplétá téma načrtnuté již v prvním díle. Bavila jsem se, pochechtávala se a těším se na další pokračování.