Sylvanas

Mou první postavou ve World of Warcraft byl před téměř dvaceti lety undead warrior, jehož jméno dnes používám jako svůj nick na filmové databázi. A proč to píšu? Protože jsem si Sylvanas Windrunner oblíbil na první pohled a poslech, když jsem poprvé dorazil do Royal Quarter v Undercity. A od té doby zůstává mou nejoblíbenější postavou vůbec, ať už se její vývoj ubíral kterýmkoliv směrem. Na knihu jsem se tedy opravdu mocně těšil, a to byla asi chyba, protože jsem si zřejmě vytvořil v hlavě příliš utopickou představu, která vzala za své už ve chvíli, kdy jsem držel tento svazek poprvé v ruce. Nechápal jsem totiž, jak se mohl tak obsáhlý příběh vejít do necelých pěti set stran. Teď už to vím. Není to má první knížka, kterou napsala Christie Golden, ale je první, v níž mi její příběh, jak se říká, nesedl. Na jednu stranu se mi líbilo, do jakých podrobností (ač mnohdy podružných) autorka zachází, o to zmatenější jsem pak byl, když jsem zjistil, že v knize opakovaně narážím na místa, v nichž chybí celé veledůležité pasáže. Kdyby šlo o film, myslel bych si, že byl člověk ve střižně po celou dobu těžce pod drogami. Já sice chápu, že jde o pasáže, které jsou hráčům Warcraft 3 a WoW dobře známy přímo z her, případně se o nich píše v jiných titulech, ale od uceleného svazku Sylvanas jsem holt čekal něco jiného. Nemohu se navíc zbavit pocitu, že se na mém zážitku negativně podepsal i český překlad, který se mi zdál být chvílemi podivně těžkopádný, a někdy jsem v něm našel zvláštní výrazy. Nejsem si třeba tak úplně jistý, co vlastně Sylvanas viděla, když se před jejíma očima vynořilo předměstí vesnice. Ale možná je to má chyba, přece jen nemám nastudovaný vývoj urbanizace u rasy blood elfů. Dalším neštěstím českého překladu (a to nejen zde) jsou pro mě vojenské hodnosti v ženském rodě. Já chápu, že je (pro někoho) za každou cenu nutné neustále zdůrazňovat rovnost obou pohlaví (ano, obou, takový jsem dinosaurus), ale myslím si, že to tlačení na pilu ženám mnohdy škodí. Když se řekne generálka, fakt si na první dobrou nepředstavím ženu v uniformě s vysokou hodností. Stejně tak když slyším kapitánka. To mi v hlavě okamžitě naskočí obrázek španělské karaky nebo galeony, jejíž posádka se snaží vyhnout anglickým korzárům, aby do domovského přístavu dopravila zlaté a stříbrné pruty z Nového světa. Za mě by šlo o skvělou knihu, kdyby v ní nedocházelo k výrazným časoskokům, které mi ošklivě pokazily výsledný dojem. A já jsem se opravdu tolik těšil...

Za mě parádní průřez životem i neživotem Sylvanas Windrunner, kniha mohla být asi trochu delší, což často neříkám, ale přišlo mi, že část odehrávající se před druhou válkou byla opravdu dlouhá (i když je méně známá a chápu, proč je ji věnováno tolik prostoru) byl bych rád i za rozšířenější pohled pozdějších událostí, ale jinak jsem s knihou spokojen a pro fanoušky je za mě naprostou nutností