JISKRY ŽIVOTA. ZABITÍ KOLISE. SEX. Těchto pět slov vystihuje celou knihu. Autorku mám moc ráda, píše rozsáhlé fantasy, ale tento díl mi připadal malinko rozvleklý a děj mi příšel na úkor sexu trochu ochuzen. Sera má v sobě jiskry života, ale jí samotnou má čekat smrt... Upíná se k zabití Kolise, protože chce ochránit všechny své blízké, Nykta i smrtelníky. Nechce, aby kvůli ní lidé umírali, leč stejně umírají. Drakeni jí chrání jako budoucí Nyktovu choť a jsou překvapeni, že našla cestu do srdce samotného boha smrti i když Nektas tvrdí, že nemůže nikoho milovat... Malou Jadis bych nejradši viděla ve filmu :-) a vlastně všechny drakeny :-). Sexu je tu opravdu dost a jeho opakování mě už celkem nudilo. Sera také stále přemítá o svých pocitech, o touze, o chtíči, o přitažlivosti. O tom, že má v sobě jiskry života a co to pro ni znamená. Co to znamená pro Šeda. Brzy se však stane jeho chotí. Pokud se toho dožije. A co bude pak? DALŠÍ DÍL :-) Samozřejmě, že si ho přečtu i když tento je podle mě nejslabší, ale znáte to, dlouho se nic neděje a pak přijde konec a zase víte, že musíte mít další :-).

Přiznám se, že první díl se mi líbil o něco více. Nějak mě to nedokázalo zaujmout, abych se pořádně začetla. Děj jako takový se rozvine až za půlkou knihy. Do té doby to bylo utahané a nespravily to ani erotické pasáže, které mi nijak nevadily, ale měla jsem pocit, že slouží jenom jako vatová výplň. Jak mě Nyktos v prvním díle přišel zajímavý, tak v tomto díle začal být nepříjemně majetnický a posedlý Serou. Jediný, jehož postava mě upoutala, byl Nektas. Přála bych si, aby dostal více prostoru. Když už se tam odehrála nějaká akční scéna, aspoň ty byly čtivé a celkem i nápadité. Ale ani ty nezaručily, že se děj nějak posunul dále. Za hodně povedenou část považuji návštěvu Kolisova dvoru. Bylo to opulentní a zvrácené, šokující. Co mě i vadilo, bylo plno nevyřešených záležitostí, které mohly trochu hýbnout dějem. Další díl určitě nebudu urputně vyhlížet, ale přečtu si ho, přeci jenom to skončilo překvapivě zajímavě.