Štvanice

Celkem povedená "detektivka"/thriller. Střídání minulosti a přítomnosti je vhodně zvolené a udržuje napětí. Téměř do konce přitom není řečeni, kdo je obětí. Střídání vypravěčů je také fajn. Až na Douga - nechápu, proč je jeho vyprávění v erformě. Působí to fakt divně, když zbytek vypráví v ichformě. Začátek je poněkud pomalý, ale konec je bouřlivý. I když úplný závěr je zase trošku odbitý. Obálka je hezká, jednoduchá. Ale neodpovídá obsahu. Stejně jako název.

Jo, tohle je přesně ono! Miluju thrillery, kde nejsme jen u jednoho komisaře a všeho kolem něj. A tady se jede úplně jinak! Oříznutí na jednom místě, a ještě se probírají osobnosti a příběhy jednotlivých postav. Hned je to zajímavější. Parta kamarádů a bývalých spolužáků z Oxfordu se sejde na Silvestra v chatě na skotské vysočině u jezera. A spíš než thriller to místy působilo jako hororová záležitost. Sníh je držel v pasti, nikdo se k nim nemohl dostat… a mezi nimi byl vrah. Protože se našla mrtvola. Upřímně, nevím, jestli bych na tohle místo jela. Nedaleko dřív shořela chata, kde uhořelo 20 lidí. A ještě ke všemu tam prý někde řádí nějaký rozparovač. No díky. Hodně se mi líbila Heather, té jsem fakt fandila. Ale vlastně každá z postav měla něco do sebe. Jen jsem si je musela napsat, abych věděla, kdo je kdo, co prožil a nic mi neuteklo. Bylo to hodně o psychologii. Parta přátel, co se zná tak dlouho, ale stejně jsou mezi nimi křivdy, tajemství, lži. Je vůbec možný, aby mezi dlouholetou partou přátel nic z toho nebylo? Asi ne, že? Vždycky je něco, co ten třetí o jiných dvou neví…