Strieborné tiene

RECENZIA - Pokrevní pouta: Stříbrné stíny - Richelle Mead Aká je vaša obľúbená kniha o upíroch? Piate pokračovanie série Pokrevní pouta so sebou prináša prekvapivé zvraty a nový pohľad na alchymistov a ich pokrutené myšlienky. V predchádzajúcom diele bola Sydney zajatá pre svoj vzťah s morojom Adriánom a umiestnená do nápravného centra. A až tu naplno pochopí, aká zvratená je ich povaha. Kniha bola rovnako ako predchádzajúce diely zmesou napätia, zúfalstva, odvahy aj nebezpečenstva. Čítať o upíroch, ich vzťahoch a snahe začleniť sa do ľudskej spoločnosti ma nikdy neomrzí a téma zakázaných vzťahov pre mňa bude vždy lákadlom. Adrian už v prechádzajúcich dieloch bol postavou, ktorá je neustále na vážkach. Chvíľu vyrovnaný a sebaistý, vzápätí nepoučiteľný a ukrývajúci sa za opar alkoholu, ktorý mu dokonalo otupuje myseľ a pomáha zabudnúť. A rozčuľovalo ma, že po Sydneynom únose sa do tohto zúfalstva opäť ponoril. Sydney naopak opäť ukázala svoju silu a odvahu. Nevzdala sa, využila svoje znalosti alchymistu, aj napriek poľutovaniahodnej situácii a ako vždy pomohla aj ostatným. Knihu sledujeme z Adriánovho aj Sydneynho pohľadu, takže čitateľ má možnosť pozorovať dve prelínajúce sa dejové línie. Do deja vstupujú nové postavy, ktoré Sydney pomáhajú prežiť. Záver bol trochu nečakaný, čo sa vzťahu Adriána a Sydney týka. Kniha ubieha rýchlo, je zaujímavá a ani na moment som nemala pocit, že by sa autorka len snažila naťahovať dej. Ide o veľmi dobre napísanú sériu a teším sa, až sa vrhnem na posledný diel.

Při tom, jak předchozí díl skončil, jsem se nemohla dočkat až si tento díl konečně přečtu. Rozjezd knihy byl trošku pomalejší, ale to způsobilo hlavně to, že postavy ze začátku mají celkem jednotvárný program. Děj se tedy svým způsobem točí dokola jen s menšími odbočkami. Tento díl zbortil poslední iluze o tom, jaký přístup k věcem mají alchymisté. To, co se totiž děje v nápravném centru alchymistů je naprosto šílené a vůbec si nedovedu představit, že bych něco takového zažila. Celkově se tu mnohem více odhaluje, že alchymisté nejsou až tak dobří jak se navenek tváří. I přes to, že rozjezd byl pomalejší, tak jsem si tento díl užila a byl asi jeden z nejlepších. Kniha byla neuvěřitelně čtivá i díky tomu, že děj nám autorka servíruje ze dvou úhlů pohledu. Baví mě, s jakou logikou se Sydney snaží přistupovat ke všem problémům, které nastanou. Miluji Adrianův empatický přístup a také jak se i přesto, že sám to nemá úplně jednoduché snaží, aby některé věci byli lepší. V sérii Pokrevní pouta je celkově mnohem lépe vykreslen progres jednotlivých hrdinů než v předchozí Vampýrské akademii. Takže za mě opravdu velké doporučení na celou sérii. Já si jí rozhodně zamilovala. Jako příjemný bonus navíc má celá série nové krásné obálky od Adela Stopka a navazující ořízky. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Booklab.