Strážci tajemství

Autor v této nejnovější knize snad chtěl konfrontovat dva neortodoxní názory na dějiny lidstva a na mnohé, oficiální vědou obtížně vysvětlitelné nebo zatím zcela nevysvětlené archeologické nálezy. Jde tedy o konflikt názoru, že do vývoje lidstva a jeho civilizace zasáhli mimozemšťané a názoru, že na Zemi byla vysoce vyspělá civilizace už před známým starověkem, který na zlomcích jejích znalostí pak stavěl. V první části knihy se tedy autor zabývá tím, co „svědčí“ pro (nebo se vysvětluje) návštěvou z vesmíru, v druhé části pak Atlantidou a jejím „dědictvím“. Na knize mi vadí její hodně nevybroušený styl textu – je hodně kostrbatý, často nesouvislý. Že autor se nevyjadřuje ani pro jeden ze zmíněných názorů by tak nevadilo, ale proti jeho jiným knihám nejde o nějaké souvislé vyprávění o záhadě, text je „neučesaný“. Kladem knihy je, že kromě, i z podobné literatury, už notoricky známých argumentů a popisů nějakých archeologických nalezišť a nálezů (vykopávky v Troji, nálezy a vykopávky, které někteří považují za „atlantské“), přináší informace i o skutečně nových archeologických objevech: Ϛatal Hüyük, Tell Ghassul, Göbekli Tepe. Vše je doprovázeno, a to je hlavní přínos knihy, množstvím fotografií nálezů ze všemožných archeologických nalezišť, které jsou seřazeny podle „podobnosti“ vedle sebe a porovnávány jako důkaz stejného vlivu. Tyto v knize uvedené, mnohdy ještě dávno neukončené vykopávky, u nichž nálezy ovšem ještě zdaleka nebyly zcela vyhodnoceny, představují pro „oficiální vědu“ nesnadné vysvětlení. Jen například Ϛatal Hüyük – město zcela nezvyklého a nikde jinde (zatím) neobjeveného uspořádání je záhada jistě i bez mimozemšťanů nebo Atlanťanů. Je ale velice odvážné (jak to píše autor) tvrzení, že šlo o nějakou „vysoce vyspělou“ společnost. I to, co se zatím ví nám říká: „Bylo to peklo na zemi, dnešní člověk by v něm nepřežil. Lidé žili ve velmi stísněných podmínkách, vedle vykopaných jam na výkaly a ohrad pro zvířata. Nedostatečné hygienické podmínky přinesly celou řadu infekčních chorob, na které tito lidé často umírali…“ Dokonce je názor, že nakonec celá tato „vyspělá civilizace“ vymřela na epidemii z otřesné hygieny. Bylo to snad proti sousedním oblastem něco nového (z hlediska stavby obydlí určitě), nazvat to ale „vyspělou civilizací“? Stejně tak záhada Göbekli Tepe: není dost fantastické, že, zcela v rozporu s dosavadním názorem, že nějaký ústřední náboženský kult mohl vzniknout až ve společnosti lidí, usazených a zaměstnávajících se zemědělstvím, zde bylo objeveno rozsáhlé město svatyň, vybudované lidmi loveckých kočovných tlup… Takže se uvažuje o tom, že nikoliv až po přechodu k neolitickému zemědělství vzniklo náboženství, ale naopak, náboženství přimělo lidi společnosti lovců a sběračů se usadit a živit se pěstováním rostlin… Celkově považuji předchozí autorovy knihy (byť vypravením skromnější) z řady „Tajemství …“ za lépe napsané a tedy i lepší. Snad tento materiál jednou zpracuje v propracovanější, čtivější formě.