Strážci slunce

No tohle bylo něco a to ne vždy v pozitivním slova smyslu. Základní myšlenka světa bohů mi přijde dobrá, ale provedení světa je velmi jednoduché a nepříliš logické. Celý smysl konání her mi není příliš jasný, průběh spíše připomínal dětský tábor. Čtenář by měl dopředu počítat s tím, že se jedná o začátek série, takže ačkoliv hlavní příběh je uzavřený, konec vybízí k pokračování. Bavila mě Teova "neposednost" a i když je postav mnoho, nebylo náročné se v nich orientovat. Rozumím, že autorstvo chtěl*a dosadit queer postavy ale jejich množství a způsob představení působí nepřirozeně a trochu rušivě. Psaní se mi poměrně líbilo. I přes velké množství nedostatků je kniha originální, čte se rychle a příjemně a nevím jak je to možné, ale vlastně se mi líbila a těším se na pokračování.

Nečekala jsem že mě to bude bavit až tak. Na první dobrou mě dostalo originální a nevšední prostředí a mytologie. Bylo velmi osvěžující číst pro mě něco tak nového. Navíc se mi Teo hodně zamlouvá. Snaží se být ve svém věku a situaci co nejvíc upřímný, spravedlivý a neubližovat, jak jen to jde. A to je hrdina podle mého gusta. Celé Slunconošské zkoušky jsou podle mě jedna velká stupidita. Sol se obětovalo dobrovolně, nemělo by je tedy posílit znovu jen dobrovolné obětování a ne oběť která prohrála v soutěži mezi puberťáky? Na druhou stranu, mě to ani nepřekvapuje, když jsou do toho zamotaní bohové. Jsem velmi zvědavá jak se celá situace a vztahy budou vyvíjet. Stoprocentně se můžeme těšit na pořádnou jízdu.