Strach

Jsou tomu přesně dva roky (od srpna 2018), kdy mi zachránili život trojnásobným by-passem lékaři v IKEM. Mnohokrát jim děkuji. Tam jsem si všiml, že s infarktem jsem tam nejméně nemocný! Bylo tam hodně pacientů, kteří čekali na transplantaci srdce a neztráceli víru a naději. A nyní mohu posoudit - jak hodně toho autor musel "nastudovat" o transplantacích, aby mohl napsat tento zapeklitý a strhující román. Pro mne je těch drastických a nervy drásajících scén v románu přespříliš, ale to mu odpouštím! Opět vrcholně uspokojující počtení pro čtenáře tohoto typu thrillerů.

Tuto knihu určitě doporučuji fandům hodně drsných thrillerů, kterým nevadí různé brutální scény a kruťárny. Na str.87 jsem knihu zavřela, že nebudu číst dál. ......skladuji taky pot mrtvých, přidávám k němu olej a dělám z toho jahodový džem........vždycky jsem miloval jahody, hlavně ty nejčervenější, skoro černé. Když jsem byl mladý, věšel jsem je na ostnatý drát a pozoroval, jak z nich kape šťáva. Připomínaly mi koťátka, plačící krev....... Pak jsem se rozhodla, že prostě budu podobné odpornosti přeskakovat, neboť jinak večer neusnu a postupně knihu dočetla. Vyšetřovatelé jsou 500 stránek neustále v šoku, všude plno hrůzy a nechápu, proč si Camilla prohlíží dvacet minut fotografie zmučených těl. To jako se jimi kochala? No, já vím, že to tak autor nemyslel. Ale tenhle thriller není pro moji krevní skupinu. Vím, že jde napsat podstatně napínavější a bez nervy drásajících scén.