Staré viny

Na knihu jsem se těšila a to i navzdory tomu, že tady nemá úplně nejlepší hodnocení. No a nakonec nebyla vůbec špatná, přestože jí do dokonalosti přece jen něco málo chybělo... Máme zde tři sestry, které se po celé řadě let sejdou na Vánoce na chalupě u moře na základě pozvánky, o níž každá z nich tvrdí, že ji nenapsala. Jess, Lydia a Ella, jak se jmenují, před zhruba dvaceti lety ztratily nejmladší sestru a potom se hned jejich cesty rozešly. Kniha je vyprávěná z pohledu každé z nich, proto se čtenář dobře obeznámí nejen s nimi samotnými, ale také s jejich myšlenkami a pocity. Kromě toho autorka střídá obě časové linie, kdy se vrací do onoho osudného léta a popisuje, co tragédii předcházelo a samozřejmě - ovšem až skoro na konci - rovněž, jak k ní došlo. I v linii ze současnosti se situace vyostřuje a vytváří tak atmosféru nedůvěry a obviňování, až čtenář neví, komu ještě věřit a komu ne. Ztráta sestry totiž ovlivnila úplně všechno a nyní se pomalu, ale jistě skládají střípky dohromady až do finálního rozuzlení. Kniha je hodně napínavá, ale to skákání z minulosti do současnosti a naopak bylo trochu moc časté, až jsem místy nevěděla, která právě bije ;-). Na závěr několik otázek zůstane bohužel nezodpovězených a konec byl na můj vkus lehce vykonstruovaný. Z tohoto důvodu tedy jednu hvězdičku ubírám, ale pokud autorka ještě napíše něco dalšího, určitě bych jí chtěla dát šanci ;-).

Hodně psychologizující příběh čtyř žen, kde se řeší smrt dvou z nich, což je dlouho kamuflováno popisy dávných a současných událostí ve třech časových rovinách. To sice přispívá k napětí, ale u mne také k zdlouhavosti a nudě. Dlouho tento příběh v paměti neudržím.