Star Wars - Thrawn Ascendence: Chaos na vzestupu

Zajímavé čtení jen jsem se místy ztrácel a čekal, že některé vzpomínkové části vysvětlí narážky v hlavní dějové lince...no uvidíme jak to bude pokračovat.

Docela mě překvapilo, že krátce po vydání trilogie o Thrawnově působení v Impériu se dočkáme hned další trilogie, tentokrát o Thrawnových počátcích v jeho rodné Chisské Ascendenci. Doufám, že velký prostor, který Thrawn dostává v rámci SW universa postupně spěje k jeho nástupu na obrazovky, nejspíše v rámci aktuálního hlavního taháku - televizního hraného seriálu SW: The Mandalorian, kde už byl Thrawn ve druhé sérii zmíněn. Ačkoliv se na zjevný Thrawnův nástup do hlavního SW mainstreamu těším, současně cítím stále větší obavy z toho, jak to dopadne (Thrawn v Rebels byl těžké zklamání, ale tam jsem se utěšoval tím, že jde o animák pro nejmladší cílovku zatímco The Mandalorian zatím vypadá o poznání lépe). Moje obavy vyvolává celkové směřování SW pod vedením Disney a bohužel i směr, kterým se vydal Timothy Zahn ve svých nových knihách. V původních Legends (první trilogie, Mezigalaktická výprava…) působil Thrawn mnohem přesvědčivěji a hlavně tyto knihy měli silný, promyšlený příběh. Obávám se, že nové knihy v rámci Canonu jsou psány horkou jehlou. Ať už je příčina jakákoliv, přijde mi, že cílem těchto knih je pouze rychle vymyslet nějaké pozadí, které vysvětluje některé důležité momenty v nově budovaném universu (v tomto případě asi hlavně setkání Anakina s Thrawnem na Batuu). Je možné, že vše bude do sebe později zapadat a nově se vynořující nepřátelé Chissů budou později hrát roli v dalších knihách či seriálech, ale zatím mě to celé přijde jako velmi laciné vaření z vody. Nechci být ale příliš negativní. Kniha mě bavila. Thrawn byl opět tajemně geniální, tak jak to máme rádi. Bylo zde také několik ukázek jeho dedukce chování jednotlivých ras z jejich nejen výtvarného umění i ukázka jeho schopností na bojišti, což jsou věci, které vždy rád čtu. Sedla mi také jeho spolupráce s Ar’alani, Thalias a Che’ri. Zaujal mě koncept chodkyň po obloze. Na druhé straně mě zklamal poměrně slabí popis Chissů, kde jsem čekal větší vhled do této nesmírně zajímavé rasy. Hlavně však struktura příběhu, navíc opět dle mého nešťastně rozděleného do dvou souběžných linek, mi prostě nepřišla příliš zajímavá. A bohužel i hodně nelogičností např. rozpor mezi Thrawnovou genialitou v armádě a naivitou v politice, chodkyně na obloze ztrácejí své schopnosti ve 13 letech, zatímco nechisský navigátoři si drží své schopnosti i v dospělosti a těch věcí je tam více. Závěrem tak mohu říci, že ačkoliv jsem se čtením nenudil, nemám z toho příliš dobrý pocit. Thrawn mě opět baví a i vedlejší postavy, které ho provází, se k němu dobře hodí. Ale celkový struktura příběhu, slabé vysvětlení souvislostí, ve kterých se příběh odehrává, slabí popis Chissů a některé nelogické momenty sráží knihu do průměru. Uvidíme, kam to povede dál…