I když kniha zas nemá tolik stran, je opravdu obsáhlá a podrobná, je tu mnoho informací, jmen, dat, čísel. Místy jsem se ve jménech trochu ztrácela. Jsou tu svědectví a dopisy. Na úplném konci také velké množství poznámek a dodatků, které za mě už ale byly trochu zbytečné. Je zajímavé, že autorka této knihy se ke spisu Niny dostala náhodou, vlastně se k němu neměla dostat vůbec.. což by byla škoda.

Zaujaly mě název, obálka a anotace na přebalu a těšila jsem se na román. Po pár stránkách jsem zjistila, že se jedná o literaturu faktu s poznámkovým aparátem a seznamem literatury a pramenů. Autorka líčí život charakterní tanečnice Niny Anisimovové (1909-1979) od jejího zatčení v únoru 1938 do premiéry baletu Gajané 9. prosince 1942, kde tančila Šavlový tanec. Ve vězení a v pracovním táboře Karlagu - Karagandu v Kazašsku strávila téměř dva roky. Propuštěna byla v listopadu 1939 díky intervenci svého přítele a probíhajícím čistkám v NKVD, kdy se hodilo poukázat na přehmaty předchozí garnitury a propustit pár jejich obětí. Nina nikdy nepochybovala o sovětské věci a úloze umění a tance v socialistické společnosti. Nejvíc mě zaujaly její dopisy partnerovi a mamince a sestře, v nichž popisuje svůj život v gulagu, v němž se díky protekci dostala do divadelního souboru a vystupovala před nudícím se velitelstvem a na zájezdem před vězni k podpoře jejich pracovní morálky.