Stále půlnoc

Autorka se nezaměřuje jen na samotný kriminální případ, ale především na postavy – jejich osobní problémy, slabosti, motivace a to, jak se prolínají s násilným činem. Atmosféra Glasgow je temná, syrová a realistická, stejně jako popisy kulturních rozdílů mezi rodinou Malikha a okolní komunitou. Kniha není klasickou detektivkou, kde jde hlavně o odhalení vraha či pachatele – čtenář od začátku ví, kdo je únosce. Napětí plyne spíše z psychologického rozboru postav, z toho, zda únosci zvládnou svůj plán a zda policie dokáže zachránit rukojmí. Kniha jako taková mi vůbec nesedla. Z počátku jsem byla zmatená, kdo je vlastně únosce, kdo přímá rodina a kdo unesený. Ani vyšetřovatelka mi nijak nepřirostla k srdci a knihu jsem četla vyloženě na sílu.

Začátek slibný, ale děj se táhl a ztrácel napětí. Postavy mě moc nevtáhly, a i když atmosféra byla temná, něco tomu prostě chybělo. Četla jsem to spíš ze setrvačnosti než ze zájmu.