Mých 5 není ani tak vyjádřením literárního nadšení, ale poklonou (teď už) mladému muži, který dokázal využít svého značného vlivu, aby se na nás usmál ze zrcadla, které si sám nastavil. A využil toho, že si jeho knihu pravděpodobně přečte každý fanda Harryho Pottera, včetně těch nebelvírských, které by názory někoho ze Zmijozelu zajímat nemusely. A taky jo, vidíte obal knihy, přečtete si anotaci a řeknete si - jůůů, dozvím se nové drby...stoupáte s tím blonďákem na koštěti a bavíte se. Já tu z ní předčítala nahlas celé pasáže a docela jsem se nasmála. Jenže jak zpívají Alan Parson´s Project - "co jde nahoru, musí taky dolů". Na tohle anotace neupozorňuje a kdo není fanda bulváru, neví. A najednou předčítáte pasáže, které nejsou zábavné, ale hluboké, upřímné a pravdivé. Asi každý, kdo si prošel nějakým druhem pouště, má své studny, své tři krále. Možná se v Tomově knize poznáte. Ale na to si ji musíte nejdřív přečíst.

I když jsem už starší generace nedám dopustit na HP a jeho kouzelný svět, který jsem prožívala s dcerou, a potom s vnučkou... Do knihy jsem jen nakoukla, ale je čtivá a hned vás vtáhne a nepustí. Doporučuji je to pohlazení po duši, moje srdeční záležitost .o)