Splétač větrů

RHYA MÁ VELKOU MOC! JEN O NÍ JEŠTĚ NEVÍ... Její mentor a přítel Eli je mrtev a Rhya je na útěku. Zajmou ji lovci pulčíků a čeká ji smrt. Naštěstí ji však zachrání tajemný cizinec. Vláčí ji po horách, jeskyních, moc nemluví. Poskytne jí jídlo a bezpečí a Rhya vůbec netuší o co mu jde, kam ji veze, proč ji potřebuje živou, proč jí vlastně zachránil. Rhya se ocitá v jiném světě. Získá nové přátele a možná i lásku. Začne se učit ovládat svoje schopnosti :-). Já jsem si moc oblíbila celé společenstvo a Carys :-). Princové jsou opravdu oheň a voda :-). Nedočkala jsem se žádného wow překvapení, ale kniha je celkem čtivá. Dávám tři hvězdy a doufám, že se děj více rozjede v druhém dílu :-).

'Strach znamená pouze to, že stále ještě máš co ztratit.' 'Slova měla jen takovou cenu, jaké činy stály za nimi.' 'Neexistuje žádná noc tak ponurá, že by se nedala přestát; žádná tma není tak děsivá, že by se nedala zahnat.' Klobúk dolu, aký krásny a čarovný svet s prepracovanými detailmi dokázala autorka vybudovať, keďže jej predchádzajúcu sériu som ani nedočítala... No pôjdem trošku proti prúdu... 'Splétač větrů' bol na môj vkus preplnený bezcitným bojom, zbytočnou smrťou a nezmyselnými hádkami medzi Rhyou a Pennom... Hoďte mi thriller od Cartera a ja jeho brutalitu zhltnem ako šľahačku, ale fantasy skrátka milujem bez tej brutality... 'Bez ohledu na to, jak temná je noc, vždy nakonec přijde svítání.' "Pane, pokud smím promluvit, ta vaše taktika v bitvě u Ygri v loňském roce byla jednoduše úchvatná. Ta nythianská spodina padala jako stonky kukuřice při sklizni! Za celé ty roky ve službě jsem nic podobného neviděl-" "Kapitáne, kdybych chtěl, aby mi líbali prdel, byl bych v bordelu." Penn natáhl ruce a začal si rozvazovat tkaničky. Trhla jsem sebou. "Co to proboha děláš?" "Myslel jsem, že spíš." "Nemůžu spát, když jsi tady ty!" "Pak tě čeká dlouhá noc."