Spiritualita posvátné Země

Recenze na knihu: Spiritualita Posvátné země: Divoká cesta spolubytí, Borzič Adam Portál, 2026 Kniha Spiritualita posvátné země mne oslovila z mnoha důvodů. Ten hlavní byl, že jsem v ní jejím čtením potkával i vlastní duchovní cestu, která mne provází životem. Tím druhým bylo to, že se málokdy stává, abych četl knihu, kde autor mluví o svých přátelích a jsou to i mí známí ze studií i po nich. A třetí, že je kniha velmi čtivá, byť chvilkami, jako každá výborná kniha, náročná. Kniha začíná věnováním památce mého oblíbeného učitele Ivana Štampacha, jehož přednášky i pozdějších několik setkání s ním mne obohacovaly na životní duchovní cestě. Začíná předmluvou a delším úvodem autora, jenž čtenáře vtáhne na cestu. Po úvodu je kniha rozdělena na dvě větší kapitoly, jedna z nich se věnuje základním prvkům zelené spirituality a druhá jejím čtyřem cestám. Autor není dogmatický ekolog, ale na mnoha příkladech z vlastního života, z citací mnoha jiných duchovních autorů nebo příběhům jeho přátel a známých dokládá že přijmutí „posvátné země“ je něčím, co pomůže každému člověku k pochopení sebe sama. Sám v knize nejednou zmiňuje, že jeho cesta není jediná správná, čtenáře ke společné cestě zve, bez přemlouvání a nechává zcela na něm, jak se nechá provázet. V závěrečném dodatku nabízí svou modlitbu a doporučení na cestu. Dílo se věnuje i nelehké cestě mystiky, meditace, spirituality v kontextu planetární krize, v potřebnosti přijetí odpovědnosti za současný svět i jeho stvoření. Že není v cestě sám dokládá i spousty citací, úryvků z různých děl mnoha autorů. Snad jediným negativem je to, že se v závěru knihy nenašlo místo pro přehled literatury, nicméně jednotlivá citována díla jsou uvedeny v poznámkách pod čarou. Knihu doporučuji si pořídit a nechat se inspirovat ve vlastní duchovní cestě. Lukáš Herich, [email protected]