Sněžný měsíc

V tejto časti ma okamžite pohltila tá mrazivá atmosféra Jizerských hôr, z ktorej mi behal mráz po chrbte. Hoci tu ide o detektívku, oveľa viac ma bavilo to detailné rozpitvávanie vzťahov medzi miestnymi a lufťákmi z mesta, ktoré autorka vykreslila úplne trefne. Vyšetrovateľ Bergman mi bol od začiatku sympatický svojím pokojom, pretože sa nikam neponáhľal a radšej pozorne počúval, čo ľudia hovoria alebo skôr čo taja. Celý čas som sa snažila uhádnuť vraha, no pravda bola nakoniec schovaná v dávnych krivdách, ktoré snehom jednoducho nezapadli. Nakoniec som knihu zavrela s pocitom, že to bol skvelý psychologický ponor do ľudskej duše a presne ten typ čítania, ktorý som na sychravý večer potrebovala.

Michaela Klevisová mě s Bergmanem nikdy nezklame a není tomu tak ani teď. Jsou díly, které mi sednou více, nebo jiné méně, tady ten je za mě takový průměr, Beskydy mám ráda, pocházím z nich, možná proto jsem čekala o kousek víc tamní atmosféry, nedýchla na mě ta jejich mnohdy surovost, ale to není chyba autorky, zřejmě z toho prostředí nepochází. Detektivní příběh byl taky takový průměr a detektivové nedostali moc prostoru pro své osobnosti. Ale četlo se to moc hezky, jako u Míši vždycky! Vždy budu preferovat tuto českou autorku před mnohdy překombinovanými zahraničními autory, kteří nám kolikrát servírují akorát akční honičky za masovými vrahy, krev a mrtvoly a na konci se ani nedozvíme, jaký byl motiv toho šílenství. Takova česká vražda, několik podezřelých s motivy, to vždy ano!