Smrtící červ

Na knihu jsem se velmi těšil a koupil ji, i když je k dostání pouze jako e-kniha (důvody proč chápu). Samotný její námět jsem považoval za velice atraktivní a jiné knihy autora se mi líbily. Přesto jsem poněkud zklamán a nadšení těch, co hodnotí 100%, nesdílím. Je to dobrodružné, exotické, místy hororové, krve potoky a mrtvol je nepočítaně. Děj pádí k finále. Je tam přidáno opravdu dost záhadologických ingrediencí (kromě olgoje chorchoje tibetská mystika, záhadné kotle na Sibiři, Ďatlovova výprava, kvantová teorie, narážka na zánik dinosaurů a Chicxulubský asteroid). Ale také geopolitika současnosti v nitru Asie, dokonce potomek bolševiky vyvražděné ruské carské rodiny, nechybí špionážní motiv, až vražedná antipatie dvou českých hrdinů, odvíjející se od tragédie v minulosti, je tam odkaz na Draculu, začíná to ve stylu Indiana Jonese na paleontologickém nalezišti v Mongolsku, jsou zde scény jako z Vetřelce ze známého filmu, jsou tam i proradní Číňané a nakonec se jakási teorie, co to vlastně olgoj chorchoj je zač, také objeví a dosud jen skromné zmínky doplní. Ovšem, kde se vzal, zda je to skutečně vedlejší produkt evoluce na Zemi nebo opravdu „mimozemšťan“ rozhodnuto není. Přesto jsem čekal trochu více (moje chyba), snad, s ohledem na námět, zatím nejlepší autorovu knihu. Tou tedy bohužel není. Navíc, jako ostatně u autora vždy, musí čtenář přistoupit na autorův styl vyprávění, kde hrdiny na poslední chvíli, než se dostanou do další prekérní situace (které mnohdy nahrávají až hloupým jednáním), zachrání deux ex machina, což je pak už trochu únavné. A na českého „hrdinu“, původně jakéhosi prodejného žoldáka, lumpa, který nakonec zachrání dokonce celý svět. Napsal, autor, knihy podle mne lepší. Přesto se na jeho, na letošek už oznámenou, novou knihu (bude ale?) o nacistech a admirálovi Byrdovi zase těším. Jsem asi nenapravitelný. Ale kniha mne alespoň inspirovala k zopakování si všech mně známých knih (v textu ostatně připomenutých), které olgoje chorchoje zmiňují – od základní a první stejnojmenné povídky Ivana Jefremova přes Ivana Mackerleho, který po něm skutečně pátral (a snad to byl i on, kdo ho dostal do povědomí ve světě), Součka (který ovšem mu věnuje jen málo a nic svého, originálního, nepřidal) až po zmínky v knihách tehdy mladých autorů, bratrů Strugackých. Z jejich líčení boje s podobnými stvůrami na Marsu v románu Tachmasib letí k Saturnu autor Smrtícího červa ovšem asi hodně čerpal.

Alec Palmer mne svým Smrtícím červem překvapil. Dlouho jsem si nebyla jistá, jaké emoce mám cítit. Přisuzuji tento zmatek tomu, že redakčně bych knihu značně poupravila. I když možná jde v rámci opakování skutečností o autorův styl. Když se oprostím od detailů redakce, jsem překvapena a svým způsobem i uchvácena. Podle anotace se každý může dovtípit, že se budeme pohybovat v poušti Gobi u Planoucích útesů. Staneme se součástí české paleontologické mise, po boku oligarchy Cara poznáme moc peněz a touhu po něčem, co může změnit svět. Jenže člověk míní… A Mongolsko zasáhne zemětřesení. To spustí události, o kterých si pastevci kdysi jen šeptali - autor nás umně vtáhne do světa dávných mýtů a propojí události světových významů v jednom fantastickém vysvětlení. A bude se střílet, poteče krev,... Skvělá sci-fi kovbojka, která stojí za přečtení. Pojďme se na knihu podívat blíže. Smrtící červ, olgoj chorchoj, vyšel pouze jako ekniha. V mé čtečce zabral 700 stran napínavého textu, který snoubí fantazii se skutečnými událostmi. Palmer nám přednáší známe teorie jak o dinosaurech, tak třeba o Djatlovově výpravě. Dokonce nás vezme na chvíli pohledem na oběžnou dráhu Země! A i když to zní fantasticky, může to být kámen úrazu. Text působí nabubřele a na čtenáře dotírá pocit, že se autor chlubí svými znalostmi. Některé zmíněné informace mám i já zažité pod kůží, jiné jsem si ověřovala. A i když mi způsob projevu občas vadil, Palmerovi se opravdu povedlo vše zkombinovat tak, aby čtenáře nakonec ohromil. Když se zaměříme na postavy, kterých bylo zpočátku mnoho, dostaneme mix osobností ve “dvě dé zobrazení. Ačkoliv se autor snaží svým hrdinům poskytnout dostatečné zázemí, necítila jsem jej správně, pořád šlo o figurky sevřené jasným účelem. To, že dialogům dodal vtip a uměl je vhodně použít, to je jiná písnička. Zde opět smekám, neboť žádná interakce nebyla násilná. Palmer se dokonce ukázal jako skvělý manipulátor a čtenáři nedával návod, kdo je kladný hrdina, kdo antihrdina a kdo záporák. Sama jsem bojovala s pocitem nepříčetnosti, že nevím, jak kdo bude reagovat. Až do poslední chvíle se daly nadcházející události jen nelehko předvídat - to víte, když postava vše ztratí, je nepředvídatelná. A když má někdo hromadu peněz, jeho jednání sice bývá předvídatelné, ale jen do určité míry. Zde bych ráda ocenila, pro mne hrdinu, Cara. Jeho postava byla asi nejlépe propracovaná a její jednání mělo hlavu a patu. Česká expedice sice skýtala jakýsi pocit sounáležitosti, ale všichni působili jako cizinci. No a to hlavní nakonec! Olgoj chorchoj. Výskyt této “žížaly dokáže rozproudit diskuze. Obzvláště když jeden z hrdinů sám zmíní Dunu. Legenda, mýtus, a přesto žijící tvor opředený tajemstvím. Krásná práce autora potvrzuje, že ví, o čem sci-fi je! Ohýbání minulosti a řeči o alternativních světech nejsou v případě Smrtícího červa vůbec potřeba, Palmer sebral historické milníky a poskládal je tak, aby nebylo pochyb o tom, že smrtící hrozba je reálná. Při kontaktu hrdinů a červů se neštítil ničeho a vytahoval na světlo přesně to, co ve čtenáři skrze hrdiny budoval. Bylo by tak krásné nechat se Palmerovým výkladem dějin unést! Úplně mi přestalo vadit, že se zlu staví na odpor čtyři vědci a bohatý maník. Jak píši v úvodu. Můj pocit z knihy je do značné míry ovlivněn nedostatečnou redakcí díla, která mne místy rušila. Nevadily mi superschopnosti a finanční zázemí postav, užívala jsem si brutálně akcí nadupanou jízdu a bála se přesně tehdy, kdy to autor zamýšlel. Bylo jednoduché nechat se vmanipulovat do sledu událostí, jak nám je Palmer předestírá. Textu nechyběl šmrnc, spád a klidné pasáže nebyly vatovité. Je opravdu škoda, že knihu nečetlo více lidí, vznikla by jistě spousta zajímavých komentářů strefujících se do toho či onoho úseku knihy - a nebo by naopak Palmer konečně mohl být jmenovám, když se někdo zeptá na zajímavé české autory věnující se sci-fi tvorbě. Protože od tohoto autora můžeme ještě čekat mnoho kvalitních děl.