Smrt šumavského poustevníka

Skolila mě nemoc, a protože jsem měla rozečtenou poněkud hutnou knihu, na kterou jsem fakt neměla náladu ani myšlenky, sáhla jsem po osvědčeném autorovi. Tentokrát mi příběh ani nepřišel tak zamotaný, teda vyšetřování ano, tam se postupně nabalovaly různé kličky a odbočky, ale když se zpětně podívám na tu hlavní linku, je to jednoduché. Aspoň tentokrát pachatel nespoléhá na různá KDYBY, jak už se mi u autora stalo. Někoho se potřebuji zbavit, tak se ho zbavím, postarám se o mrtvolu a jedu dál. Najde se další opruz, vyřeším ho. Trochu přitažená za vlasy mi přijde pohnutka, proč se Baltazar uvolil k výrobě té tekutiny ve fialové lahvičce, nebyl blbý, musel si spočítat, že - to není úplně nejlepší nápad. Vím, že tohle není zrovna literatura na výši, ale to jsem taky nehledala. Hledala jsem intelektuálně nenáročnou zábavu v době, kdy mi nebylo dobře, a to jsem dostala. Hodnocení odpovídá danému úhlu pohledu.

Měla jsem dost velký problém se začíst do knihy, ale nakonec jsem ji dočetla. Tato kniha se podle mého názoru moc nepovedla.