S ohledem na skutečnost, že i v Česku se v poslední době pohřešují dívky, jakoby se po nich slehla zem, je tato kniha víc než aktuální... Mladý reportér velkých chicagských novin byl vyslán do srdce čtvrti "červených luceren", aby prověřil vraždu mladičké prostitutky v jednom z městských nevěstinců. Stopa příběhu zavedla reportéra do jednoho z nejproslulejších brlohů města, do "klubu E". Tento domov neřesti se nachází v třípatrovém kamenném sídle. Kolem něj se srocuje smetánka čtvrti. Vlastní ho dvě nesmírně bohaté sestry, které své jmění získaly výměnným obchodem s dívčími dušemi. Do přijímacího pokoje tohoto pozlaceného doupěte ho vpustil černošský komorník oděný v livreji... Za několik vteřin vstoupila do přijímacího sálu mladá žena. Byla krásně oděna do splývavých hedvábných šatů. Husté černé vlasy měla rozpuštěné kolem hlavy. Když se setkala s reportérovým pohledem, strnula a vyděšeně utekla z místnosti. Poznání bylo oboustranné. Ve tváři padlé ženy spatřil rysy nevinné dívky, která byla ještě před několika lety jeho dětskou kamarádkou. Její rodina byla bohatá a rodiče ji splnili každé přání. Před rokem se však reportér dozvěděl, že zemřela, utopila se v Michiganském jezeře, když se plavila na jachtě. Reportér se rychle vzpamatoval z šoku, který mu zdánlivé zjevení způsobilo, a utíkal za dívkou. Vběhla do pokoje a pokusila se před ním zamknout. Ten si vynutil vstup dovnitř. Když to udělal, padla mu k nohám a křičela jako smyslu zbavená. „Neříkej tatínkovi a mamince, že jsem naživu, oni si myslí, že jsem mrtvá, a tak je to lepší. Jestli jim to řekneš, zabiju se.“... „Pojď a okamžitě se mnou odejdi z téhle strašlivé díry,“ žádal ji reportér a chytil dívku za paži. Dívčin pláč ustal. Její svaly se napjaly a ztuhly. „Musím tady zůstat do své smrti,“ řekla tiše a začala vyprávět smutný a chvilkami až děsivý příběh...