Škola pod plachtami

Myšlenka školy pod plachtami mě upřímně nadchla a moc se mi líbilo, že Alexander McCall Smith příliš neřeší logiku věci. Taková škola prostě existuje a nazdar. Problém je, že jediné její využití v ději spočívá v tom, že se hrdinové dostanou do střetu s pašeráky. Pro takhle jednoduchý motiv snad ani nebylo třeba vymýšlet natolik komplikované pozadí. Snad další díly předvedou více imaginace, protože tenhle byl zklamáním. První třetinu věnuje autor seznamování postav, kterých je zákonitě hodně, neboť jde o školu. Pak už přijde na přetřes podezření z možného zločinu, jehož odhalování zabere další třetinu a teprve v té poslední dochází k jakési konfrontaci, jež ale kupodivu nepředvede žádné akrobatické triky z oboru. Možná tak kormidlování, ale jako sorry, když si o tom člověk čte, nijak jej nedojímá, že dotyčný má skutečné nadání pro točení kola s držadly. Zkrátka příběhu chyběl jakýkoliv zvrat, kdy bych cítil nebezpečí a byl napnutý, jak to hrdinové vlastně nakonec celé zvládnou vyřešit.

Skvělé zakončení letošního léta. Žákyně školy na vodě to mají dobré. Být jednou z nich, chystám si denně věci s nadšením. Už název lodi zní dobrodružně. Na Tobermory nejsou jen dvě hlavní postavy. Ben a Fee potkají jak přátelské lidi, tak ty, kteří si vzali za cíl ubližovat. Nejprve to jsou lidi ze školní party, pak lidé, kteří také doplatí na své šprýmy. Ty jejich jsou mnohem horšího charakteru. Filmový průmysl se objeví na moři. Ruce se zvedají, na konkurz by chtěli všichni. Pozorný Ben ale jako jeden z prvních pozná, že v "zákulisí" něco nehraje. Posuďte sami.