Síla zvyku

Knížku jsem si objednala jako dárek, protože mě zaujala v zahraničních recenzích. A narazila jsem na několik problémů. Za ten první si můžu sama svým zbrklým, nedostatečně důsledným výběrem: čekala jsem hodně neurovědy v kombinaci s psychologií a sociologií, dostala jsem motivační příručku. To by nemuselo vadit, jenže jsou tu i další potíže, za které už si nemůžu: Málo faktů, hodně omáčky; stálé „rozkecávání“ téhož kolem dokola na jedné straně, na druhé pak určitá autorská nedůslednost, zejména časté přeskakování od jednoho k druhému a následné vracení se k prvnímu, a to celkem „nesystémově“. Poslední, největší problém je ale naprosto hrozivý překlad, potažmo redakce. Stručně řečeno: překladatel neví o překládání NIC a redaktor to nedokázal odhalit, což je snad ještě horší. Strašná, otrocká konstrukce vět, strašné vazby, minimální povědomí o kontaktu výchozího a cílového jazyka, vyjadřovací impotence, dech beroucí amatérismus, čítankové seky v trivialitách (ano, nebyla jsem líná hledat na webu ukázky z originálu, všechna má zkoumaná podezření mířila do černého). Dumala jsem, jestli tohle v hodnocení zohlednit, a nakonec to neudělám. Takže hvězdičky dávám tři (ale spíš dvě a půl, tedy 50 procent) za knížku jako takovou, protože za to velké „styďte se“, které patří spojeným závodům překlad&redakce, autor prostě nemůže.

Poslední odstavec knihy shrnuje její hlavní myšlenku a tou je postup, jak změnit své (zlo)zvyky - vysledovat podnět a najít odměnu, kterou vám přináší. Na přecházejících cca 300 stránkách se autor za pomocí velice zajímavých příběhů z nejrůznějších koutů lidské činnosti snaží vysvětlit, jak k těmto změnám docházeli ostatní a jak se ze zkoumání zvyků stala celá vědní disciplína. Určitě doporučuji přečíst všem, kteří by na sobě něco rádi změnili, myslí si, že neví jak, ale v nitru už dávno tuší, co je třeba udělat. Tato kniha vám to odhalí.