Sila vetra 17

Druhý díl autorky Síla větru 17 mě bohužel neoslovil stejně tak jako díl první. Hlavní hrdinka Ida mi byla po většinu času hodně nesympatická a její myšlenkové pochody jsem často nechápala, což mi bránilo se s příběhem víc sžít. Chápu, že těžká životní témata k literatuře patří, ale v poslední době na mě z knih až příliš často vyskakuje motiv rakoviny. Pro mě jako hypochondra je pak čtení spíš frustrující než obohacující a tentokrát jsem se ke konci musela dost nutit. Dala jsem autorce druhou šanci, ale bohužel to nevyšlo. Sérii tímto uzavírám a v dalších dílech už pokračovat nebudu.

Hodně trápení osud naložil těmto dvěma sestrám, ale i když byly obě dvě knihy v podstatě hodně smutné, do jisté míry jsem stejně cítila při čtení i radost, radost z toho, jak se rvaly se životem, jak bojovaly, jak se snažily překonat tu těžkou startovní čáru, kterou jim život připravil. A i když je život s matkou alkoholičkou poznamenal napořád, Idu možná ještě více než Tildu, nevzdaly to a o to své místo na slunci bojují. Více mých dojmů v záložkách recenzí od Knižních střípků.