Síla hotentota

"Možná je hotentotské něco neumět, ale upřímně: nikdy nebudeme umět všechno." Co má společného výroba čokolády a osobního rozvoje? Překvapivě více, než se mnozí z nás domnívají. Nejen kakaové boby, ale i lidé se musejí zušlechtit, čistit a následně ladit, aby "výsledný produkt" za něco stál. Své o tom ví Petr Kovařík, úspěšný podnikatel a otec, jenž se nebál opustit svou komfortní zónu, změnit svůj život a prakticky z ničeho vybudovat čokoládový brand. Kniha však zdaleka není jen o analogii procesu výroby čokolády a osobního rozvoje. Přináší příběh a pohled člověka, který podle svých slov není dokonalý, je však ochoten na sobě neustále pracovat, stále se učit novým věcem a potvrzovat si správný směr své cesty, přičemž nezapomíná na základní hodnoty, jako jsou například slušnost, pokora či zodpovědnost. Mimochodem, koho by od přečtení případně odrazoval název, může zůstat v klidu; pod pojmem "hotentot" se zde nerozumí primitivní, omezený člověk, ale naopak někdo, kdo má širší horizont než ostatní a nebojí se jiného, nového pohledu na věc, který ho může přivést tam, kam se ostatní nikdy nedostanou. Budu zcela upřímná - knížky o osobním rozvoji prakticky nečtu a do určité míry mám vůči nim averzi. Proto jsem Sílu hotentota otevírala s mírnou nedůvěrou, ale již po několika stránkách jsem názor změnila. Síla hotentota se nesnaží nikoho převychovávat a vnutit mu svůj pohled na svět, nýbrž ho jen ukázat a prostřednictvím životního příběhu, zkušeností a hodnot čtenáře inspirovat a nenásilně podnítit minimálně k zamyšlení nad vlastním životem. Jako bonus jsem se ještě dozvěděla spoustu zajímavostí o čokoládě. ???? Mimochodem, věděli jste, že Československo bylo v dobách první republiky třetím největším zpracovatelem kakaových bobů na světě a nyní je v Česku více tradičních výrobců čokolády než v Belgii? "Možná je hotentotské nechtít být dokonalý, ale znamená to být šťastný sám se sebou."

Po vizuální stránce kniha působí klidným a minimalistickým dojmem, hlavně díky příjemným ilustracím. Přesto se toho do dvou set stran vlezlo hodně, třeba: •Autorovy životní a obchodní zkušenosti nebo příběhy jiných lidí – ty mě na čtení bavily nejvíc. •Cvičení k sebepoznání – opravdu mile mě překvapilo, že je kniha interaktivní. •Popis toho, jak vzniká čokoláda, od myšlenky přes nákup kakaových bobů k zabalení čokolády a dalším myšlenkám. K procesu tvorby čokolády je přirovnáván proces utváření jedince. Nejen v první části, jak jsem si myslela. Je to originální a bavilo mě to. Taky jsem během čtení hodně čokolády spořádala, ale musela jsem si vystačit s čokoládou na vaření. •Zamyšlení nad tím, kdo je hotentot a co je hotentotské, hlavně skrz autorovy citáty znějící „Možná je hotentotské ______, ale _____________.“ •Motivační vzkazy od jiných lidí, než je autor. S některými myšlenkami jsem souhlasila, líbily se mi a připomněly mi, že jsem ještě nesešla z té cesty, kterou sama považuji za správnou. Jiné myšlenky mi zase pomohly vidět dveře tam, kde jsem viděla zeď. Nepočítala jsem s tím, že budu souhlasit s každým autorovým slovem – a opravdu, místy se mi některá slova až příčila, ale obávala jsem se, že těch neshod bude mnohem víc. Děkuji autorovi za zaslání knihy.