Sherlock Holmes a Shadwellské stíny

Jak koukám na ty nespokojené předchozí komentáře, tak tentokrát půjdu se svým názorem docela proti proudu. Já dostala od této knížky přesně to, co jsem dle obálky očekávala. A z velké části to bude díky tomu, že mám přečtené související původní díla. Pan Lovegrove totiž zkombinoval klasické sherlockovské vyšetřování s lovecraftovským mýtem velmi věrně. Možná až příliš. Perem sira A. C. Doyla bylo vyprávění doktora Watsona o případech věhlasného detektiva vždy celkem umírněné, až melancholické, a příběhy o Velkých starých mají svůj vlastní, vyhraněný styl. A autor se zde obojího držel. Ve výsledku pak kniha rozhodně není pro každého. Není zrovna akční, děj se odvíjí pouze jako poklidně vyprávěná historie, která je buď hodně popisná nebo postavy zdlouhavě řeční. Ovšem já jsem se bavila. Většinu času jsem si připadala jak ve videohře Sherlock Holmes: The Awakened, která ve mně zanechala celkem nezapomenutelný dojem. Může to působit, že si tu hraju na ďáblova advokáta, ale tuto sérii bych rozhodně doporučila pouze fanouškům nejen věhlasného detektiva, ale také fajnšmekrům, kteří zvládli přečíst přinejmenším deset povídek pana H.P. Lovecrafta, tedy nejen nejznámější Volání Cthulhu. Protože v tu chvíli dostanete od Shadwellských stínů přesně to, co v nich jako čtenáři hledáte.

Mám ráda případy Sherlocka Holmese od dětství, takže jsem se bála, že spojení s Lovecraftem bude blbost. Bylo to příjemné překvapení. Dobře se to četlo. Autorovi se povedlo spojit obě témata. Stále to pro mě zůstává v kategorii odpočinkové čtení, ale určitě se v brzké době podívám po pokračování.