Sedm let mezi námi

Hlavní hrdinka Clementine přišla před půl rokem o svou tetu, moc jí chybí protože spolu hodně cestovaly a proto si nakládá hodně práce. Clementin pracuje v nakladatelství jako PR manažerka a je v tom dobrá. Má 2 kamarádky Drew a Fionu, které byly skvělými vedlejšími postavami. Jejich rozhovory byly vtipné. Druhý hrdina je Iwan, toho potká Clementine v bytě po tetě,jedno léto mu teta půjčí byt, protože jsou na cestách. Akorát, že Clementine ho tam potká o 7 let později. Byt je kouzelný a Iwan taky. Je to mladík plný ideálů a svého snu. Říká Clementine Citrónko, což bylo roztomilý. Děj byl prokládán příběhy z minulosti. Tetina vyprávění. Plný optimismu, smutku i naděje. Originální téma setkávání se v minulosti pomocí kouzelného bytu Proč číst: Čtivý styl psaní Skvělé hlavní i vedlejší postavy Hezky popsaná atmosféra Důležitost přátelství a čas strávený s rodinou Citlivě zpracované téma sebevraždy Skvělé dialogy mezi postavami Co se mi nelíbilo: Některé scény byly předvídatelné,ale tady to nebylo zas až tak na škodu, takže je to malé bezvýznamné mínus Shrnutí : tohle bylo prostě SKVĚLÝ, DOPORUČUJI MOC Určitě si přečtěte i poslední stránky a vysvětlení autorky,proč téma sebevraždy. Já se určitě chystám i na druhou knížku Romantici ze záhrobí. Co vy zaznamenali jste někde tuhle knížku? Četli jste něco od autorky? Za mě 5 z 5

Děkuji Našemu nakladatelství za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce. Dá se říct, že jsem si u téhle knihy byla téměř jistá, že se mi bude líbit. U spousty z vás jsem ji zaregistrovala už v originále, a když jsem se dozvěděla, že u nás vyjde v překladu, moc jsem se na ni těšila. No já nevím, já ji asi moc nepochopila Nesedl mi styl psaní. Dlouhé popisy a přirovnání, které se vlastně víceméně pořád opakovaly, hlavní hrdinka nám pořád jen vysvětluje co jak bylo a co jak je, místo toho, aby nám to autorka ukázala. Zezačátku jsem byla nadšená z příběhu jako takového - ten nápad bytu, ve kterém vás odděluje sedm let je prostě boží a originální a já si za poslední rok magický realismus docela oblíbila. Jenže mi až moc brzy došlo, že hlavní hrdina je na scéně i v přítomnosti a ve chvíli, kdy se střetli, jsem přestala vidět pointu té zápletky. Ty city tam očividně byly z obou stran, takže ta kniha mohla v podstatě okamžitě skončit, nějak jsem v tom prostě přestala vidět smysl. Bavilo mě ale prostředí restaurací a nakladatelství, však kdo nemá rád knihy a jídlo, to byla prostě sázka na jistotu. Taky musím přiznat, že postava mužské hlavní postavy byla mnohem zajímavější a hlavně byla propracovanější než postava vypravěčky, ke které jsem si vztah neudělala. Zápletka smrti její tety - proč? Spoiler: čekala jsem, že když se objeví téma sebevraždy, bude jinak zpracováno, tady mi to přišlo hozené jen aby to šokovalo - kdyby teta zemřela jiným způsobem, vlastně by se vůbec nic nezměnilo. Neviděla jsem tam to požadované “rozebrání”, které bych u tohoto tématu čekala. Nemůžu říct, že je kniha špatná, líbila se mi, bavila mě, ale viděla jsem tam moc nedostatků na to, aby se mi doopravdy zaryla pod kůži. A to je škoda, protože ten nápad je B O Ž Í. Určitě ale chápu to vysoké hodnocení na GR 3,5/5