Se starou gardou: Na Peleliu a Okinawě

Zpočátku jsem byl skeptický, zejména, když jsem četl asi třetí předmluvu v dané knize, ale obsah mě vyvedl z mé skepse. Kniha zachycuje vzpomínka dvacetiletého kluka, který s Námořní pěchotou prošel výcvikem a následně bojoval v minometném družstvu na ostrovech Peleliu a Okinawa. I když jsou to vzpomínky dvacetiletého kluka, tak je to psáno jeho mnohem starším já (cca kolem roku 1981). Autor píše způsobem, který je velmi tvárný a šikovný. Umí popsat věci způsobem jako by člověk nečetl literaturu faktu, ale román, román na pozadí zbytečné smrti, zmaru a zkázy. Způsobem, který dokáže v táhnout přímo na místo a skoro až zažít to, co zažívali mariňáci na daných místech. Možná proto je to pro mě jedna z nejsilnějších kniho z druhé světová války obecně. Zajímavostí je, že autor knihy je také jednou z postav seriálu HBO Pacific. V seriálu jsou použity určité pasáže knihy.

Konečně se mi po letech, co běžel v televizích seriál The Pacific, dostala knížka díky novému vydaní/dotisku do ruky. Bylo to svědectví vojáka, na začátku obyčejného kluka a jeho spolubojovníků a kamarádů. Byla to procházka od dnů naivity během výcviku až po strašidelné zjištění, co a jaká válka je a co dokáže s lidmi udělat a co v nich dokáže probudit. Bylo to také zamyšlení nad tím, jak zbytečná vlastně válka je a jak mi ostatní, kteří jsme nikdy nic podobného nezažili, nemůžeme pochopit, co všechno tihle muži museli vydržet a jakými hrůzami si museli na těch ostrovech projít.