Samotáři

Máte rádi knihy, kde je hlavním tématem stáří? Já jsem si v poslední době všimla, že mě podobné příběhy přitahují čím dál víc. Podzim života mě fascinuje a často nad ním přemýšlím. Možná právě proto mě anotace této knihy zaujala na první pohled. Jakmile jsem si ji přečetla, věděla jsem, že si tenhle příběh nemůžu nechat ujít. Kniha vypráví o Hubertovi, který si každý týden volá se svou dcerou. Vypráví jí vymyšlené historky a snaží se ji utvrdit v tom, že je v jeho životě všechno v pořádku. Ve skutečnosti ale tráví většinu času o samotě a jeho dny jsou mnohem prázdnější, než dává najevo. Když se jeho pečlivě budovaná mozaika začne rozpadat, rozhodne se vzít svůj život znovu do vlastních rukou. Musím říct, že samotný námět knihy mě nadchl. Autora Mikea Gaylea jsem do té doby neznala, takže jsem do čtení vstupovala bez jakýchkoliv očekávání. A právě o to víc mě potěšilo, jak příjemně se mi příběh četl. Některé pasáže mě bavily o něco více než jiné, ale celkově jde o velmi čtivou knihu s krásnou myšlenkou. Několikrát jsem se během čtení přistihla, že přemýšlím nad tím, jak snadno může člověk ve stáří zůstat osamělý, aniž by si toho jeho okolí všimlo. Pokud máte rádi příběhy, které dokážou pohladit po duši a zároveň Vás přimět k zamyšlení, mohla by Vás tahle kniha oslovit stejně jako mě. Jsem ráda, že jsem po ní sáhla.