Sametový domov

Neobyčejně silný aktuální příběh, od jehož četby se neodtrhnete. Jen nechápu, proč autorka látku na dva romány nacpala do jedné knihy?! Tady jsou minimálně dva silné náměty, přičemž opuštění toho prvního v druhé části knihy může některé čtenáře dokonce zklamat. To neznamená, že druhá část je horší, jen se prostě děj soustředí na něco naprosto jiného, co si ale zaslouží také pozornost, nejlépe celou samostatnou knihu. První část knihy je volně inspirovaná skutečnými událostmi a zážitky autorky. Je to příběh o tom, co zažívají uprchlíci v nové zemi, jak se sžívají s cizím prostředím, jazykem, jinou kulturou a zvyky. Hostitelská země je tu vykreslena jak z pohledu dítěte, tak i dospělého. Kniha obsahuje i několik pasáží, které se věnují přímo válečnému konfliktu v bývalé Jugoslávii. Nečekaný zvrat někde za polovinou promění příběh v knihu s úplně jiným námětem, ale je to taky silné téma, poutavě napsané. Ačkoli to vůbec nebylo záměrem autorky, kniha vychází v tu nejvhodnější dobu. Před válkou na Ukrajině k nám v současnosti prchají statisíce lidí a my se můžeme lépe vcítit do jejich potřeb, pocitů a snažit se je více pochopit. Je potřeba jim pomáhat, ale zároveň z pochopitelných důvodů nečekat vděk. Vzhledem k tomu, co zažili a s čím vším se musí vyrovnávat, budou u nich převažovat pocity ukřivděnosti, nespokojenosti a úplně jiné vnímání běžných životních situací. Ani autorka v této knize rozhodně netrpí nějakým přehnaným vděkem, naopak spíše do Čechů několikrát docela tvrdě šije a mnohdy neobjektivně. Vlastnosti nebo zvyky několika jedinců či určité společenské vrstvy totiž nemusí platit pro celý národ. Také mě docela zarazila a mrzela úvaha o tom, že jsme vypočítaví - navíc v souvislosti se Sametovou revolucí... Člověk si může myslet co chce, ale tohle bych do knihy o obyvatelích země, kde jsem našla druhý domov, nepsala. Zkrátka i přes hezký název, v této knize o nás celkově moc pěkného není. Sametový domov je působivý román, napsaný vyzrálým literárním stylem a pochopitelně velmi emotivní. Přestože bych přivítala první námět rozepsaný ještě dál a na další náměty jinou knihu, hodnotím vysoko a k přečtení doporučuji. Dozvíte se nejen něco o pocitech přistěhovalců, což je napsané výborně a já to upřímně oceňuji, ale i další věci, například to, že za nepřizpůsobivost jisté menšiny může dle názoru autorky bílá většina a také pár nelichotivých novinek o české povaze. Vždy je přínosné přečíst si, jak nás vidí někdo jiný...

Tolik těžkých témat se vešlo do knihy, která se, vzhledem k aktuálním událostem jen těžko odkládá. Z té podobnosti mrazí, stejně jako z vyústění příběhu. Vyzrálé čtení.