Saint-Just

Slavný Michelet jej nazval archandělem smrti. Jeden z nejmladších jakobínských vůdců byl plný rozporů. Až do krajních mezí hájil ctnost, přitom krátce před revolucí vydal cynickou poému Organt, kterou jeho kritici označili za otevřenou pornografii. Jako jeden z mála bojoval za zrušení trestu smrti, ale byl to on, kdo jako první v Konventu vyzval k popravě Ludvíka XVI. Jeho slavný parlamentní projev se stal revolučním mementem. Slova „král musí buď vládnout, nebo zemřít“ vstoupila do dějin. V hospodářské politice byl umírněným liberálem, v politice sociální radikálním socialistou. Vladimír Vokál v knize boří zažité mýty o Saint-Justově politické praxi. Ve skutečnosti nebyl pouhým Robespierrovým učedníkem, mečem, jenž bezmyšlenkovitě vykonával vůli „nepodplatitelného“. Od pádu Bastily byl samostatně uvažujícím i jednajícím politikem, který měl s vůdcem jakobínů hluboké ideové spory. Díky svým třem teoretickým spisům, v českém prostředí téměř neznámým, se stal originálním myslitelem, ideologem i filozofem. Byl zakladatelem moderní francouzské armády, která v dalších letech, zejména v době bonapartismu, ovládla celý starý kontinent. Miloval moderní technologie, spolu s Carnotem vybudoval v Paříži vojenskou laboratoř, která chrlila jednu armádní inovaci za druhou. V jeho nejslavnější bitvě u Fleurusu neváhal poprvé v historii použít horkovzdušný balón, který Francouzům usnadnil orientaci v terénu. Byl skvělým řečníkem. Byl jedním z prvních politiků, který chtěl utopistické vize francouzských osvícenců zrealizovat do podoby moderního sociálního státu a který se pokusil uvést politické instituce měnící se Francie do souladu se sociální realitou. Odmítal okázalé pocty, žil skromně, asketicky. Nenáviděl korupci a tvrdě bojoval proti úplatkům a machinacím ve státní správě. Autor přináší strhující příběh politika, který odmítal kompromisy. Na první pohled křehký mladík se stal skutečným krvavým démonem revoluce. S nepřáteli neměl slitování. Vypořádal se s každým, kdo chtěl vrátit poměry v zemi k předrevolučním pořádkům, bohužel i za cenu justičních křivd a zločinů. Vladimír Vokál nabízí portrét mladého ambiciózního politika a idealistického snílka, kterého silná touha po nápravě historických křivd přivedla do služeb teroru. Až v samotném závěru života se v něm probudila reflexe a svobodomyslné svědomí. Ale bylo už pozdě. Zkorumpovaní a zločiny poskvrnění thermidoriáni jej spolu s Robespierrem svrhli a stvořili dosud udržovaný mýtus o hrůzovládě montagnardů.