Rusovláska z Osvětimi

Další silná kniha o holocaustu. Dnes je památka obětí holocaustu. Je potřeba vzpomínat na tyto lidi, číst o válce, nezapomínat. A proto čtu knihy z druhé světové války. Abych nezapomněla na to, jaká zvěrstva byl schopen jeden člověk udělat druhému. Abych nezapomínala, jak moc dobře se mám. A o knihách mluvím a doporučuji, aby ani ostatní lidi nezapomněli. Rusovláska Rosie je opět silný příběh, který napsala její vnučka z vyprávění její babičky. Střídá se vyprávění z dětství s obdobím jednoho roku v Osvětimi. O pochodu smrti na konci války. O hladu, nemocech, ponížení a přežívání z posledních sil. Mnohdy přežili opravdu asi jen silou vůle. Je to nad moje chápání. Z knihy na mě dolehl smutek, vztek, nespravedlnost. Zoufalství, beznaděj, ale i láska, houževnatost, víra, naděje. Naděje, že jednou bude zase líp. Nejhorší je, že těm lidem stejně už nikdo nevrátí ten hrozný čas, který prožili, přišli o své nejbližší a hrůzy války si nesou v duši celý život. A přesto se tyto lidi umí radovat. To je asi to, co mne na této konkrétní knihy dojalo nejvíce. To, že si Rosie zpívala, tančila, smála. Užívala si běžný krásný život. Věděla, že život je dar. Knihu doporučuji všem.

Člověk který čte knihy se ke knize s týmhle tématem dostal alespoň k jedné za svůj čtenářský život. Příběh Rusovlásky byl bolestivý jako každý, který si s týmhle tématem přečtete. Zvěrstva, které se odehrávali po celé Evropě jsou dodnes mnohým nepochopitelné. Čtení bylo příjemně překládané vzpomínkami na dětství kdy se svět zdál být ještě v pořádku i když to bylo už v období kdy se začali stahovat mraky.Vzpomínky na tatínka po kterém měla své rudé vlasy,na kamarádky,nežidovky, které ji pomáhali nosit aktovku do školy počas šabesu. Vzpomínky na dědečka který chápal dětské potřeby a dal jí peníze na cirkus i když jako židovce jí to její víra nedovolovala. A pak přišel nejhorší rok jejího života.Od maminky a bratříčka byla oddělena.A tak zůstala jenom se svou sestrou.Byly si oporou.A naše Rosie si slíbila že se vrátí domů. Je smutné že o odpuštění nešlo žádat několik milionů Židů, který byli zastřelení, umučení, zpopelnění a ponižovaní v nelidských vzpomínkách. Já knihu doporučuji protože historie by neměla být zapomenutá aby se nemohla opakovat.