Romantický příběh s Vikingy Dokázali byste si představit, že se vrátíte zpět v čase a to přímo do 9 století? Kdy světu vládnou krutí a nelítostní Vikingové? Kdy ženy jsou brány pouze jako majetek bez žádných práv? Kde Vikingové pořádají nelítostné nájezdy a plavby za účelem zisku a většího majetku? Kde si v žádném případě nemůžete být jistí, že se dožijete rána? Tak přesně tohle zažila hlavní hrdinka Linnea. Za mě tohle byl velice dobře promyšlený příběh. A říkáte si, kde tam asi tak může být ta romantika? Ona tam opravdu je. Mezi Linneou a Hrafnem. Ačkoli to ze začátku vypadá beznadějně tak se mezi hlavními hrdiny vytváří postupně silné pouto. Linnea je mladá dívka, která se vzpamatovává z nehody,kterou přežila ona a její nejlepší kamarádka Sára. Ovšem Sářini rodiče už takové štěstí neměli. Linnea a její rodina, včetně Sářiného dědečka se zajímá o vykopávky a severskou kulturu. Linneu severská kultura a jazyky tak zaujali, že studuje i doktorát na severské jazyky. Je velmi sečtělá, ráda čte a studuje vše co se týče historie. Kdyby tak věděla, že se jí to bude sakra hodit. Jednou, když se účastnila archeologického průzkumu ve Švédsku, pomocí detektoru kovu narazila na velmi starý předmět. Jednalo se o velmi starou a zachovalou brož s nápisem. A jelikož Linnea umí číst severské jazyky tak si snadno přečte co se na broži píše. Na broži se nachází špičatý hrot, který je až překvapivě ostrý. A ano Linnea se o něj píchne a pro přečtení věty bum bac upadne do bezvědomí a ocitne se v 9 století. Linnea to prvně vůbec nechápe a vše bere jako vtip, hru. Až později ji dochází, že to vůbec není vtip ani žádná hra a že jí nikdo na pomoc nepřijde. Ocitá se v rukách silného a neustupného Vikinga jménem Hrafn. Jaké má Linnea štěstí, že umí severské jazyky a tady je může využít v praxi. Což musím uznat je velká výhoda, protože kdyby nerozuměla tak je v pěkné kaši. Linnea zažívá dobrodružnou cestu do Istanbulu a zažije pravý vikingský život se vším všudy. Žádné vymoženosti, technologie ani lidské práva a zákony tady nenajdete. Učí se nová řemesla a poznává novou kulturu. Všechno by to znělo moc hezky nebýt toho že Hrafn chce Linneu prodat na otrokářském trhu a získané peníze chcepoužít pro svůj vlastní život. Přesto všechno se mezi Linneou a Hrafnem vytváří pouto, i když se tomu zprvu oba brání. Ona je přeci jeho otrokyně a on je pro ni jen únosce, co ji chce prodat. Jak tohle může dopadnout? Hrafn si to nechce přiznat, ale Linnea se mu líbí a přitahuje ho. Uvědomuje si, že je jiná než ostatní ženy, které kdy viděl. Když mu Linnea prozradí, že je z budoucnosti a že cestovala časem, vůbec jí nevěří a má ji za blázna. V hloubi duše ale tuší, že by na to co říká mohlo být něco pravdivého. Linnea to nemá vůbec jednoduché. Ocitla se ve staré době, sama a vůbec netuší jak se má dostat zpět do své doby. Hrafn pro ni ze začátku představuje krutého muže, kterému nemůže věřit. Ačkoli se ho snaží několikrát přesvědčit, že do jeho doby nepatří tak neuspěje. A ještě ten fakt, že jí Hrafn chce co nevidět prodat na trhu a ocitne se v tomto světě úplně ztracená. Jak tohle celé dopadne to si musíte přečíst sami. Jde vidět, že autorka má velké znalosti co se týče severské a vikingské kultury. V knížce je popsán jak lidé dřív žili, co jedli, s čím obchodovali, kde bydleli a tak podobně. Knížku hodnotím pozitivně a chválím krásnou obálku.

Druhý díl mě trochu zklamal. Chtěla jsem trochu více archeologie - dostalo se mi dobrodružství z 9. století. Nemůžu říct, že by mě čtení nebavilo, ale cestování v čase mi zkazilo celkový dojem.