Dobrá práce zaměřená především na Slánského politickou kariéru, ale doplněná několika exkurzy z jeho osobního života. Podrobně zpracovává Slánského politické názory, jeho vztahy s dalšími komunisty, směr, který v rámci KSČ prosazoval a vliv na její vývoj po převratu. Důkladně rozebírá i kořeny a postup procesu s "protistátním spikleneckým centrem". Hodnocení snižuje místy neurovnaná návaznost kapitol - autor využil své dřívější práce, které ale neodpovídají jinak chronologickému řazení knihy, takže se výklad o poválečném období místy předbíhá (např. první podstatná zmínka o Vítězném únoru následuje až po kapitole rozebírající organizační strukturu KSČ mezi lety 1946-1950). Také uvedení některých podstatných fakt pouze v popisu obrazové dokumentace (jakkoliv bohaté a dobře zvolené) nepovažuji za ideální a využití Bourdieuovy teorie místy vedlo k vývodům jednak značně obecným, jednak zjevným i bez toho. Vcelku ale velmi dobrá a užitečná práce, souhrnný Slánského životopis už asi nelze znovu zpracovat podrobněji.

Bohužel promarněná příležitost. Kniha se sice dá číst, ale ve srovnání třeba s husákovskou biografií od Macháčka má dvě chyby: 1. Zcela uměle roubuje na vyprávění o tomto komunistickém aparátčíkovi teorii od Bourdieua o poli, habitu a kapitálu. Vždy, když se v textu objeví toto zahloubání jako Deus ex machina, rozbije to jeho plynutí. 2. Co je ale horší, text asi do své poloviny pomíjí zločinnost komunistického režimu, operuje bez kritického nadhledu s komunistickým pojmy, např. demokratickým centralismem, na němž nebylo demokratického vůbec nic, při čemž nepoučený čtenář může propadnout dojmu, že komunistická strana byla vcelku normální politická struktura. Není ovšem divu, recenzentkou byla nechvalně proslulá paní Blaive, a školitelem disertační práce, na jejímž půdorysu kniha vznikla, pan Pullman.