Rozdělená srdce

Přiznávám, tentokrát jsem vybírala knížku povrchně podle obalu - a nebyl to špatný výběr. Čtení jsem si užívala, trvalo mi asi tři dny. Občas jsem měla pocit, že mi knížka něco připomíná, i hned mi došlo, že mi připomíná Stmívání. Ne ve všem, rozhodně ne, jen občas nějakou hláškou nebo postojem. Pak se to začalo rozjíždět, já byla naprosto spokojená, těšila jsem se, co se bude dít dál, když najednou přišel konec. Zvláštní, zamotaný. Ke konci už jsem nechápala, co se děje, ztěží jsem chápala, proč se to děje. Ne, to přeháním, jen mi to přišlo moc náhlé a matoucí. Ale jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, o tom nepochybuju! :o)

Mě se to prostě líbilo. Nečekala jsem od toho nic a byla jsem velice mile překvapena. Děj je zajímavý, vůbec nevadí, že je kniha delší, na podzimní večery na relaxaci to je ideální. Trochu podobnosti se Stmíváním, ale líbilo se mi oboje. Proto doporučuji těm, kteří mají rádi podobné romány:) Hlavní hrdinka mi byla sympatická. Ač se mi také zdálo ze začátku to její usínání přespříliš, právě díky komentářům zde, jsem věděla, že se to vysvětlí, vytrvala a nelituji přečtení. Jsem smutná, že jsem to přečetla tak rychle:D