Pýthie

Byla jsem skeptická, ale nakonec mě kniha mile překvapila. Hlavní postavy mě příliš nenadchly, ale celkově jsem byla spokojená a zvědavá, jak příběh dopadne.

Příběh mě polapil a upoutal hned od začátku. Nástup Romaina na scénu, tedy Lis do života, byl dokonalý, i když jim oboum nepříjemný. Jejich schůzky, hovory a sbližování... Vše mě nutilo knihu neodložit a číst dál, pokud nebylo něco neodkladného. Hltala jsem jej stánku za stránkou. Chvilkami to bylo zvláštní, pak prostě hezké, frustrující, ale i zmatené - co se tedy vizí týče, občas sladké, vtipné a i trochu peprné. Aby vyhráli, každý se držel svého. Jeden z nich se snažil ovládnout/nepodlehnout a druhý uspět, aby druhý neuspěl. Bylo to trochu komplikované. Zároveň bojovali sami se sebou, svými plány, vizemi a city. Děj na mě působil nepředvídatelně. Bylo zajímavé sledovat snahy, průběh, zda se věštby náplní... I když mi bylo jasné, jak to pak bude s city nebo vztahem. Líbí se mi, jak to skončilo, bylo vyřešeno. Celkově to byl nádherný příběh, kterému nemám co vytknout. Možná se občas chovali nelogicky/zvláštně, ale nebrala jsem to jako něco, co by se mi nelíbilo nebo bylo divné, spíš to bylo prostě součástí situace. Příběh i hlavní postavy jsem si zamilovala. Je to hezké, romantické, trochu fantasy.