Pýthie

Podle popisu to má být fantasy. No, fantasy jsem tam nenašel. Fantasy postavy a drobet věštění není fantasy. Toto byla spíš lehká červená knihovna, teda alespoň jak si já tento žánr představuji. Takže kniha je zklamání. Děj nic moc, fantasy žádná. Knihu jsem dočetl, protože knihy dočítám a mám to do ČV.

Příběh mě polapil a upoutal hned od začátku. Nástup Romaina na scénu, tedy Lis do života, byl dokonalý, i když jim oboum nepříjemný. Jejich schůzky, hovory a sbližování... Vše mě nutilo knihu neodložit a číst dál, pokud nebylo něco neodkladného. Hltala jsem jej stánku za stránkou. Chvilkami to bylo zvláštní, pak prostě hezké, frustrující, ale i zmatené - co se tedy vizí týče, občas sladké, vtipné a i trochu peprné. Aby vyhráli, každý se držel svého. Jeden z nich se snažil ovládnout/nepodlehnout a druhý uspět, aby druhý neuspěl. Bylo to trochu komplikované. Zároveň bojovali sami se sebou, svými plány, vizemi a city. Děj na mě působil nepředvídatelně. Bylo zajímavé sledovat snahy, průběh, zda se věštby náplní... I když mi bylo jasné, jak to pak bude s city nebo vztahem. Líbí se mi, jak to skončilo, bylo vyřešeno. Celkově to byl nádherný příběh, kterému nemám co vytknout. Možná se občas chovali nelogicky/zvláštně, ale nebrala jsem to jako něco, co by se mi nelíbilo nebo bylo divné, spíš to bylo prostě součástí situace. Příběh i hlavní postavy jsem si zamilovala. Je to hezké, romantické, trochu fantasy.