Půlnoční slunce

Zpočátku jsem byla zaskočena počtem stran. Myslela jsem si, že tam bude příběh Edwarda a Belly ze všech 4 dílů. Ale vůbec jsem se nenudila. Příjemné čtení a zajímavý pohled z druhé strany.

Nečekala jsem, že bych někdy četla znovu stejný příběh z pohledu někoho jiného, ale jako velký fanoušek ságy Stmívání jsem prostě neodolala :-) Autorka píše velice poutavě, umí vystihnout myšlenky, city, emoce, popsat všechno tak, aby si to člověk dokázal živě představit a já myslím, že to rozhodně není jednoduché. Já jsem ráda, že tato kniha vyšla až po letech, protože knihy jsem od té doby nečetla a ani bych nechtěla hned po sobě číst to samé z různých pohledů, takhle jsem už měla v hlavě jen filmy a občas jsem porovnávala scény, ale brzy jsem toho nechala a mohla jsem si naplno znovu užít upíří svět :-) Kniha je obohacena tím, že víme co Edward slyší od ostatních, co si sám myslí, jak si je sám sebou nejistý přesto, že je vlastně dokonalý :-) Skvělé bylo i propojení mezi Edwardem a Alice (čtení myšlenek a vize) obzvlášť v závěru při rychlé jízdě na dálnici :-) Znovu mě pobavilo, když se Bella nebála jít do domu plného upírů, ale měla strach jestli se jim bude líbit, nebo když jí Edward řekl, že umí číst myšlenky všech krom jejích a ona se ptala jestli je něco špatně s ní :-) Ode mě prostě kritiku Stmívání nečekejte :-) Mě si Edward jako gentleman z dávných dob, Bella, Alice a všichni ostatní získali už tenkrát a tak to prostě je :-)