Půlnoční hodina

Vzhledem k tomu, že koukám na Netflixu na mangu Tokijský ghúl, vědět rozdíl se opravdu hodí. Je opravdu otázkou času, kdy se během čtení přestanu usmívat a kdy hlavní hrdinka nejspíše umře hlady. Mě sice nečekaně rodiče nezmizeli, ale jídlo, hudba a knihy mají u mě taky přednost. S Em se vydáváme do tajného nočního světa hledat mámu a tátu, ale během cesty zjistíme, že nejde jen o klasické shledání a běžný návat domů. Napinavé čtení na léto :)

Parádní příběh. Originální, napínavý, promyšlený, vtipný. Autoři vytvořili úžasný svět, který je pro nás deňáky strašidelný, ale přesto fascinující. Svět, ve kterém je stále půlnoc a žijí v něm všechny možné příšery, které si dovedete i nedovedete představit. Svět, ve kterém jen ti nejstatečnější mohou pracovat na poště. Její vedoucí je sice pěkně vzteklý seschlý stařík, který nesnáší dívky v kalhotách, ale má dobré srdce. Má ho ve sklenici na stole. Dozvíte se (mimo jiné), jaký je rozdíl mezi ghúlem a ghůlem. Ghúlové jedí mrtvoly a jsou velice vážení. Ghůlové pojídají mnohem horší věci...