První den zbytku života

Přečetla jsem v podstatě během jednoho dne, a to i s veškerými přestávkami na přemýšlení. Vzhledem k tomu, že moje vidění světa se přirozeně ubírá stejným směrem jako tato kniha, tak to pro mě nebylo zase až tak náročné čtení, i když mi přišlo krásné. Nelezla mi na nervy hlavní hrdinka, jak se tu často objevuje v jiných komentářích, protože absolutně vím, čím procházela. Oceňuji, ale zároveň i trochu považuji za příliš účelové, že kniha je v podstatě učebnicí, do které se autorce podařilo doslova nacpat všechny příklady i s řešením (kromě jednoho jediného, kterému se knihy tohoto ražení velmi pečlivě vyhýbají, a to je skupina těch "špatných" jako jsou vrazi, sexuální násilníci a vůbec takoví ti extrémní plodiči zla a bolesti, jejichž zlo prostě neumí úplně vysvětlit žádná filozofie světa), takže to pro mě místy bylo únavné, protože jsem osobně nepotřebovala tolik příkladů, spíš jsem chtěla odpovědi, které mám v hlavě už dlouho a ještě nikdo mi na ně nedal odpovědi, protože už jsou "pokročilejšího" ražení. Na druhou stranu jsem ji hned dneska půjčila první kamarádce, kterou jsem měla po ruce a hodlám tu knihu půjčovat dál a dál, protože bychom si ji opravdu měli přečíst všichni, a ne jednou.

To bylo tak naivní a pitomoučké, ve stylu "Instantní kurz, jak se stát dalajlámou za týden". Zarámování příběhu bylo jasné od prvních stránek a do něj jako do formičky nacpané všechno moudro světa. Na fráze "uvědomění " a "vnitřní dítě " jsem si zřejmě vyrobila alergii. Až budu jako užaslé dítě každé ráno zírat na fakturu, jako bych ji viděla poprvé v životě, zaměstnavatel ze mě asi radost mít nebude. Je to taková pěkná utopická teorie, ale to byl komunismus taky. Kdyz kolem sebe pozoruji to vzrůstající množství hlouposti, arogance, agresivity a sobectví, upřímně doufám, že nejsme všichni jedna propojená hmota. No, jestli má zrovna někdo potřebu a správný stav mysli, třeba mu jedna či dvě myšlenky na cestu posvítí. Abych jen nehaněla, dvě myšlenky jsem si taky našla, jsou sice všeobecně známé, ale stojí za to si je občas připomenout.