Průzkumnický klub ledních medvědů

„Být stejný jako všichni ostatní, to není žádný výkon nebo úspěch, Stello. A být jiný je zcela v pořádku, věř mi.“ Na základě doporučení zdejších komentářů jsem se do knihy pustila a nelituju. Je to krásný a dobrodružný příběh plný zajímavých momentů a překvapení. Čtveřice, která se na začátku vypraví na průzkum, není táž jako ta, která se z výpravy vrací. Skvělou postavou byl – alespoň pro mne – především Fazolek, autista jako řemen, ale tohle všechno by se nekonalo nebýt Felixe, úžasného nebiologického otce. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale potom už to byla jízda. Jen se obávám, že slabší a méně vytrvalí čtenáři budou o tuto jízdu ochuzeni, protože na 238 stran docela hustého drobného textu si hned tak někdo netroufne. Leda že by byl na příběh nalákán vhodnými úryvky nebo popisem některé z dramatických příhod, o něž v knize není nouze. Takže pozor na zelí, ale i poslední řádky příběhu jsou docela zneklidňující! „Dámy by místo toho mohly slibovat třeba to, že ze spodničky v případě nouze ochotně vyrobí plachtu, že svůj slunečník nebudou váhat použít jako zbraň a že se naučí házet vějířem, a to tak přesně, aby jím dovedly na patnáct metrů skolit banditu. Stella si zkrátka byla jistá, že v dámském slibu by mohla být řada mnohem užitečnějších věcí, než byl nažehlený límeček a udržovaný knír.“

Tohle byla tak překrásná kniha. Pokud milujete dobrozdružství a kouzelné země a tvory, musíte ji zkusit! I když je určena dětem. Pohladila mě po duši, dokonce jsem měla potřebu si některé věci poznačit. Postava Felixe je ta nejúžasnější postava, se kterou jsem se za poslední dobu setkala a vše co říká vás dostane. Stella je silná a neohrožená a zapálená pro věc. Její přátele jsou každý jiný a svým způsobem zvláštní ale zamilujete si je. Do knihy je vloženo pár vážnějších témat ale ne nijak okatě a tak se s tím skvěle vypořádají i vaše děti. Já ji svým dětem rozhodně předám. Neskutečně se těším na další díly. Prosím zkuste tu knihu!