Průvodce obezřetného cestovatele Pustinami

Svět se změnil. Lidé byli příliš lační, brali si ze země víc, než měli, nic jim nebylo dost a země se vzepřela a začala se měnit a ty změny lidi vyděsily. A tak postavili kolem změněné země zeď a začali se jí stranit a bát. Nezabírat Pustiny oblast celé Sibiře a kusu Číny, asi by to ničemu nevadilo, na vynález letadla si ale ještě počkáme a obchod putující dlouhou cestou po moři nebo zdlouhavě oklikou po souši, není úplně základem zisku. A zisk je to, po čem lidé touží. A tak vznikla společnost, která se odvážila přes Pustiny natáhnout koleje a vypravit na nich speciálně zkonstruovaný vlak, pevnost na kolech schopnou odolat všemu, co v Pustinách může číhat - a taky že číhá. Po poslední cestě, kdy se cosi strašně pokazilo, se chystá vlak znovu vydat z Číny do Ruska. Nikdo z posádky pořádně neví, co se stalo, neví to ani tajemná Vlakvedoucí, ani Wej-Wej, dítě vlaku, sirotek, který je s uhlí nenasytně polykajícím strojem stejně spjatý jako on s kolejnicemi, možná něco tuší Kartograf, možná Profesor a možná je klíčem tajemná mladá vdova anebo cosi, co si schovává v pašeráckém prostoru pod střechou zásobovacího vagonu? Vlak uhání a to, co je venku, chce dovnitř. Anebo to možná už uvnitř je... Nedávno jsme s kamarádkou u oběda probíraly, jak málo knih se v poslední době točí kolem lásky mezi přáteli, lásky, která může být stejně silná nebo i silnější než ta, která k sobě poutá rodinu, milence, partnery. A právě nepravděpodobné přátelství je pro mě ústředním tématem Průvodce obezřetného cestovatele Pustinami. Ano, je tu úžasný vlak a zajímavé postavy, je tu tajemství a napětí, je tu imaginativní steampunkový svět, ale hlavně je tu pouto, které k sobě dokáže přitáhnout dva zdánlivě neslučitelné světy a vytvořit mezi nimi průchod. A za to přátelství - a překrásné vyvedení českého překladu - je ta pátá hvězda.