Kolektivní monografie připomíná již více než devadesátiletou historii a tradici univerzitní polonistiky v českých zemích. Ta se rozvíjela nejprve na pražské univerzitě, později i v řadě dalších vysokých škol (Ostrava, Brno, Olomouc, Pardubice, Opava aj.). V poslední době jsme přitom svědky přechodu od tradičního modelu filologických studií ke studiím areálovým (např. středoevropská studia). Co tato změna může přinést? Kam se polonistická studia posunula? Jak se přístup k polonistice liší v jednotlivých univerzitních centrech v Česku, ale také na Slovensku a v dalších zemích? A co inspirativního může české polonistice nabídnout polonistika zahraniční, v čele s tou polskou? Na tyto a podobné otázky se autoři snaží nalézt odpověď v pěti tematických blocích: Tradice a perspektivy pražské polonistiky, Současné směry literárněvědné polonistiky, Současné směry jazykovědné polonistiky, Metodika výuky polštiny jako cizího jazyka včera a dnes a Tradice a perspektivy polonistiky v prostoru střední Evropy.