Proměna

Kniha Davida Věrného mě překvapila. Nic bližšího jsem si o ní předem nezjišťovala a určitě jsem nečekala druhého Řehoře Samsu, ale i tak to byl docela šok. Podobně jako mnozí jiní čtenáři, ani já jsem nebyla nadšená z Petrova slovníku; na druhou stranu i já jsem si mnohokrát vyzkoušela, že v kritické situaci mi právě jadrné slovo uleví nejlépe, do prčic a hovňousek zkrátka moc nefunguje, alespoň u mě ne. Příběh „tří lesních obyvatel“ mi zpočátku připadal nemastný neslaný, občas trochu zmatečný a nereálný, ale čím dále jsem v četbě postupovala, tím více jsem byla zvědavá na výsledné řešení. A přitom jsem si užívala netradiční přátelství tří mužů, obdivovala jsem jejich znalosti a schopnosti, jejich nezávislost a samostatnost. Takže já určitě doporučuju, minimálně neotřelé téma stojí za přečtení a za zamyšlení. Dokázali bychom takto radikálně změnit životní styl i bez existenční hrozby?

David Věrný do své prvotiny úspěšně vyprojektoval své zájmové zaměření a vojenské zkušenosti z misí v Kuvajtu a Iráku. Příběh Petra, zhýčkaného, bohatého a úspěšného manažera, se z detektivky mění v boj o přežití, boj se sebou samým. Šoupnout mě z civilizace do brutální odlehlosti přírody bez přístupu ke kavárnám a supermarketům (byť absenci TV a sociálních sítí bych asi zvládla bez problémů), konec mého příběhu by byl krátký. A že autor Petra příliš nešetří. V zásadě padá z jedné ohavné patálie do druhé. Ovšem potkat zachránce v divočině v podobě "Ramba" Vincenta, snad bych taky měla šanci. Ale spíš ne. A s Davidem Věrným se člověk i zasměje. Na druhou stranu, zvolené téma rozhodně není odlehčené. Autor svůj román vystavěl kolem viny a trestu, což se v různých formách dotýká každého z nás. Byť v jejím zrodu nemusí stát hned vražda. Zaujalo mě, že postava pražáka Petra, na rozdíl od Ramba, není jednoznačně kladná ani záporná. Z mého pohledu možná víc záporná až nesympatická než kladná, navíc s oním cejchem. Jenže je tady ten proces proměny... Závěr jednoduše potěší. Zápletka románu působí věrohodně, stejně jako reakce Petra. Je tak snadné způsobit svou nepozorností autonehodu, při které někdo umře... A do té doby člověk, který nekradl, nelhal ani nikomu neublížil, se může ocitnout ve vězení. Ve společnosti lidí, s nimiž nemá lautr nic společného. Trest vězení přitom není to poslední, co na člověka dopadá. Ještě se musí vyrovnat se svým svědomím. Narazila jsem v knize na pár nesrovnalostí/nelogičností, postava Ramba taky pozvedá koutky úst, jinak ale klobouk dolů před Věrného prvotinou. "Petr se vyhecoval, zavřel oči a vší silou udeřil. "Tak ta opravdu netrpěla, ty debile," počastoval se nadávkou, když si prohlížel rozlítané zbytky rybičky po okolí."