Nelze říci, že by samotný věrný přepis několikadenního soudního líčení z konce 19. století skýtal bůhvíjaký čtenářský zážitek. Rozhodně se však jedná o mimořádně cenný literární dokument, osvětlující mnohé rysy nejen dané doby, ale i samotného Oscara Wilda. Jeho výřečnost, za kterou jej publikum v soudním sále nezřídka odměňovalo smíchem, jeho estétství, které mu nedovolovalo stavět cokoli výše nežli umění, jeho touhu po kráse, kterou hledal napříč všemi vrstvami společnosti. A je také dokladem toho, že člověk vnitřně přesvědčený o své nevině, stejně jako umělec jistý si svým talentem, nesmí sklánět hlavu před pokrytectvím a průměrností i když mu někdy dá za pravdu teprve historie...