Probuzení živlů

DLOUHÁ KNIHA. Bohužel hodně zbytečných stran. Okouzlila mě obálka a začátek knihy je super. Těšila jsem se co všechno Amara dokáže a taky na draky. Četlo se mi dobře, ale vlastně se na tolika stranách nic moc neudálo. Amara přežila útok stínů na svou vesnici a probudila v sobě magií živlů. A přišel si pro ni Thane (vůdce ohnivého klanu), protože to předpovědělo proroctví. Ona je vyvolená. Je spiritborn. Může zvrátit průběh války se stíny! Ztratila rodiče, získala přátele a našla lásku a odvahu bojovat. Navíc si ji vybrala úžasná dračice :-), to se mi libilo:-). Bohužel všechno se zdlouhavě řeší, pocity, pouto, odpovědnost... Řekla bych, že je to takový stín Čtvrtého křídla. Nevím jak líp ohodnotit, vlastně mě napadá tahle věta z Harryho Pottera: takže budu trpět, ale náramně si to uziju. A vlastně mě i zajímá jak to bude dál :-) i když je to takový průměr. Obálku chválím hodně, je ozdobou knihovny :-).

V příběhu sledujeme Amaru, třiadvacetiletou dívku, která v sobě dokáže probudit všechny živly naráz a je proto označená jako spiritborn, něco, co doposud existovalo pouze v legendách. Po přežití útoku stínového vojska se ocitá na základně Ohnivého klanu a učí se pod vedením velitele Thana Caeluma ovládat své nově objevené síly. A přestože celý svět zužují narůstající spory, začne mezi nimi vznikat něco, co nelze jen tak přehlížet. V téhle knize je vše, co byste od romantasy čekali: Magie? Draci? Silná FMC? Grumpy MMC? Slow burn? Amara mě nepřestávala překvapovat (někdy tedy i v negativním slova smyslu) občas totiž dělala celkem nelogická rozhodnutí a často jsem měla chuť na ní začít křičet, aby se sakra vzpamatovala.  Na druhou stranu Thane? Ví, co chce a má to v hlavě srovnané, je tedy na oko bručoun, ale snaží se od Amary držet odstup a nepřipouštět si jí příliš k tělu. Ačkoliv se ale snaží zuby nehty, nakonec Amaře samozřejmě podlehne. A to se dostáváme k dynamice vztahu Amary a Thana. Thane je v pozici velitele, který má Amaře pomoct naučit se, jak má ovládat své nové schopnosti. Velmi dobře tu tedy funguje takový velitelsko-direktivní přístup, ze kterého by šla každá do kolen a Amara není výjimkou. Nečekejte ale, že se hned dočkáte nějaké pikantní scény, na tu si musíte pořádně počkat, protože tu máme slow burn tak, jak se patří. V tomto případě jsem zatajovala dech i ve chvíli, kdy se na sebe kradmo podívali. Kromě kvalitního slow burn vztahu jsem se celkem zamilovala do živlové magie. Hodně mi to totiž připomínalo Legendu o Aangovi, kterou jsem jako malá naprosto zbožňovala.   V knize se ale samozřejmě našlo pár prvků, které mi to čtení moc neulehčovaly. Nejvíce mě rušily často používané dlouhé pomlčky. Celkově tedy hodnotím 3,5a jsem zvědavá, jak se bude příběh dál vyvíjet, protože je rozhodně na co těšit! Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji @mystery.press