Přezrálé moruše

Knihu hodnotím velice kladně. Kdekdo se možná nedokázal začíst do vzpomínek jedné osoby, kdy kniha nenabízí nic převratného a vzrušujícího. Jiní možná až moc vztahovačně hodnotí Evu z pohledu ženy a přijde jim její počínání nemožné...pro mě je to vzpomínka na vlastní babičku, mé dospívání, začátky ve fabrice i v kanceláři, oslavy, i ty večírky s vínem a chlebíčky! Mnohým popsaným situacím jsem se zasmála, nostalgicky, smutně i překvapivě....jak je to dnes vzdálené! Kdo zažil, pochopí. Při čtení jsem si připomněla nejen cucavé fialky, podpultovky v pojízdné prodejně, do které mě posílala moje babička, vlastní volejbalové začátky, ale i cinkání klíčů, které jsem prožívala coby osmačka a ještě úplně nechápala, co to přinese... Je to jedno velké shrnutí doby, do které bych se nerada vrátila,ale ze které si nesu spoustu vzpomínek na úžasné dětství i dospívání, které se tolik liší od dnešní doby :-) Uvědomila jsem si, jak to všechno letí a jak se všechno mění... Paní Klimečkové děkuji !

Při čtení jsem pociťovala jistou nostalgii,připomínala mi mnoho věcí z dětství.Eva hrdinka,která se vypracovala z účetní až na ředitelku.Uměla využívat svých ženských předností,ale kdyby nebyla schopná tak by nevystudovala vysokou.Jenom jsem nechápala,proč za sebou táhla neschopného manžela,který ji v ničem nepomohl.