Práce

takže všechno je to vlastně podfuk. nebo jak říkal můj táta habaďůra. napřed nás evoluce přivedla do nesvobody a pak revoluce do otroctví. nikdy jsme na tom nebyli lépe jak za časů lovců a sběračů – to jsme si mohli uvědomit už když šel v kinech film Bohové se zbláznili, nebo jak se jmenoval. být křovákem v Africe dává větší smysl než se pídit za pochvalou vedoucího nebo titěrným zvýšením platu omlouvat 80 hodin týdně v práci, nervy nadranc a narušené vztahy. ano, jako sběrači a lovci jsme měli naposled svobodu, nikdo nás nekontroloval na žádné hranici, nikdo po nás nechtěl výkazy našich příjmů a vydání, dokonce po nás nikdo nechtěl výživné a neměli jsme uječené přívěsky a ony zase neměly líné budižkničemu a vůbec děti neměly špatné vzory. neutiskoval nás majetek, nepotřebovali jsme načančané autíčko, ani jsme ho nemuseli skrývat před všetečnými sousedy, kteří čekali, až uděláme chybu, aby nás mohli udat... tuhle knížku jsem si fakt užíval. a úplně ně vzali „talenti“ v závěru. když si to člověk všechno spočítá a srovná, tak by snad pomohlo odstěhovat se na pustý ostrov. žel, ty už nejsou k mání, anektovali je televizní štáby s pseudorealityshow. něčím tu línou lůzu přece musíme nacpat, ať nedělá potíže, ať uhne, tady jsme při budování štěstí... velmi originální a neotřelý pohled na věci, které jsou nám dávno známé, ale nějak jsme si uvykli vnímat je, jak nám to ve škole předvedli. doporučuji, je to lepší než kdejaká beletrie, vykalkulovaná na šťastný konec.

Název a téma knihy může odrazovat, protože kdo z nás by si ve svém volném čase po práci chtěl ještě dávat tu práci s čtením a přemýšlením o práci, že ano? Doporučuji ale nenechat se zmást, protože autor velice erudovaným a současně s vtipným antropologickým nadhledem a ve velmi širokých souvislostech prozkoumává samotnou podstatu lidství. Být člověkem znamená žít ve volně prostupném a podle kulturně-historického i situačního kontextu se měnícím protikladu volného času a práce. Právě toto specifické trávení času nás kdysi polidštilo a stále rozvíjí, i když mnohdy i tyranizuje tím, když se z něj stává jakýsi kult a dobová ideologie, z nichž takřka není úniku. Tady je jasně ukázáno, že vždy jde o jednu z možností a alternativních životních způsobů je bezpočet. Mám rád knihy, které ve světle naší evoluční historie nebo kulturní rozmanitosti ukazují, že stav, ke kterému jsme v naší civilizaci dospěli, nebo představy, která pokládáme za fakta, nejsou jediná možná. Kniha je napěchovaná celou řadou antropologických, etnografických i historických příkladů a dospívá k mnoha překvapivým souvislostem a pronikavým vhledům. Byla sice napsána těšně před rozmachem AI, ale budoucí prognózy maluje dost přesvědčivě: "Ubude solidních pracovních příležitostí pro nekvalifikované či částečně kvalifikované pracovníky, zatímco příjmy nepočetných osob obstarávajících fungování čím dál automatizovanějších podniků strmě porostou. Stoupat bude i návratnost kapitálu na úkor práce, takže bohatnout nebudou ani tak lidé, kteří nemohou podnikům nabídnout nic jiného než svou práci, jako spíš jedinci mající dost prostředků, aby do těchto podniků mohli investovat. Z toho celkem jasně plyne, že automatizace ještě více rozhojní majetek bohatých, a naopak zhorší postavení těch, kteří nedosáhnou na nákup akcií, které by jim umožnili z plodů automatizace těžit." "S nadcházejícími změnami padnou totiž i poslední zbytky přetvářky, že mezi lidskou prací, námahou a odměnou ještě existuje nějaká úměra." Velice podnětná, informačně nabitá a přitom skvěle napsaná (a svižně přeložená) kniha, která si zaslouží 120%.