Pouť vyděděnce

Olgerd i jeho zvířecí přátelé získávají nové schopnosti, rychle zvyšují levely a zažívají nová dobrodružství. To nejdůležitější v tomto díle je Olgerdova změna profese, z horníka se stává bojovník - armádní mechanik.

Tak mně naopak tato série a její směřování moc baví. Je psána prostě pro střední ikdyz z hlediska náctiletých starou :-)) věkovou kategorii a plně cítím s hlavní postavou protože ve virtuálním světě si mně 16ti letý borec namaže na chleba a ani se nezapoti. Bez štěstí nemá starší hráč na výběr a buď bude dříčem a nebo si zaplatí výhody. Je zajímavé sledovat ten rozdíl v pohledu člověka který tam jde za obživou a tím co jde za zábavou. Oproti jiným autorům kvituji že se nemusím prokousávat popisy a tabulkami čísel a prostě jede příběh, který si mohu užívat. Rozhodně se těším na další díl a jsem zvědavý jak se bude příběh vyvíjet.

Budu se prostě muset smířit s tím, že tahle série není pro mě. Při srovnání s minulým dílem rozhodně došlo k pokroku, při srovnání s jinými sériemi - například také v tuto dobu vycházejícími Ohýbači reality - je to pořád bída. Na stejném počtu stran jsou Ohýbači nabiti akcemi, zvraty, lokacemi, postavami, zatímco Olgerd prošel jesle a zažil jednu bitku. Přesně v okamžiku, kdy jsem si v knížce říkala, že se to hurá konečně začíná rozjíždět... byl konec. Dvě věci, co mi od začátku vadí, zůstaly. Co se týče hraní, Oleg v podstatě nemůže nic zvorat - výběr povolání, zbraně, všechno má předurčeno, bez volby. A všechno se "nečekaně" ukáže být super. Nekontaktní bojovník s možnostmi mechanických udělátek má potenciál, který Olgerdův přístup pohřbívá. He-he. Já mám vlastně zbraň, ani jsem se nekoukl, to jsem trubka, he-he. Co to tu je za odpadky, seberu je, místa mám dost, bude se to hodit, he-he. Po několikátém he-he mi naskočil obraz Luďka Soboty v Jáchyme, hoď ho do stroje, jak přivřený do dveří odolává útokům učitele juda. A to je vlastně to, co mi na sérii od začátku vadí - Olgerd je svou cheatovou postavou "přivřený ve dveřích" a všechno kolem něj se děje víceméně v jeho prospěch, aniž by se o to zasloužil vlastními schopnostmi, silami, rozvahou, nápady či neotřelými postupy, he-he.