Pospěš si a medituj

David Michie má talent a nesporný dar vyprávět. Ano, opět se opakuju, ale já prostě nemohu jinak. Jeho knihy jsou psané lehkou, zábavnou a skvělou formou. Pospěš si a medituj je asi nejlepší kniha o meditaci, jakou jsem kdy četl. Autor neopomene téměř nic, od překážek při začátcích, až po nesporné důvody, proč vlastně začít meditovat. Cílí převážně na neznalého, západního čtenáře, ale zároveň představuje i pohled buddhistické meditace. Opět bych vyčetl jen další kýčovitou obálku, čímž je u mě Synergie už tak nějak zaběhlá.

Toto není moje první setkání s pojmem meditace. Tato kniha má ale velké pozitivum: je hodně návodná a ačkoliv je odborná, je docela zábavná. Snadno se čte, žádné složitosti, které v hlavě nic nezanechají. O užitečnosti a důležitosti meditace, domnívám se, ví spousta lidí, není to nějaký divný neznámý pojem. Spíš se ale všichni domníváme, že je to příliš těžké a že přínos není takový, jaký očekáváme: totiž zázrak! Jo. To chceme! Já samozřejmě taky! Autor mě docela přesvědčil, že to jde - samozřejmě, když se chce a když se vytrvá. Pro mě bude nutné letmé opáčko. Nejen samotná technika zvládnutí - rozhodně to není možné za den, ani za měsíc, ale hlavně pochopení... Vniknout do toho, pochopit... Snad se podaří. Přítomný okamžik. Žijeme v něm opravdu? Nebo žijeme v minulosti, která už byla a někdy se tím sami sebe týráme, a přemýšlíme, bojíme se budoucnosti, která stejně bude jiná, než čekáme? A místo, abychom se udržovali ve stavu bdělé pozornosti, tak myšlenky nám skáčou v hlavě sem a tam jako šílené opice - jak píše autor. Podle mě tato kniha dokořán otevírá dveře k jinému vnímání světa, ke změně sebe samého. Někdo nevěří. Někdo se upíná. Záleží na každém, jak naloží s tím, co se mu nabízí, co pro něj může být přínosem, Veškerého vědění je spousta k dispozici. Tak proč to aspoň nezkusit, proč některých možností jednoduše nevyužít?